Moravský archeoskanzen hlásí změny

Uherské Hradiště - Po sedmi letech čekají velkomoravský Archeoskanzen Modrá na Uherskohradišťsku velké změny. Vzniknou tam přesné repliky někdejších archeologických nálezů v blízkém regionu, tedy nové opevnění, centrum moravského písemnictví a kamenné baptisterium. Jejich zhotovení přijde na téměř dvacet milionů korun, přispěje i Evropská unie.

Klid v archeoskanzenu je jen zdánlivý. Včera narozená jehňata budou už na jaře platnými členy zvířecího velkomoravského stáda, nové stavby pak rozšíří historické obzory desítkám tisíc návštěvníků. Znovu pod precizním dohledem archeologů. Archeoskanzen bude dál nabitý historií slováckého regionu. Nově tam bude i centrum velkomoravského písemnictví z uherskohradišťských Sadů datované do 9. století. Velkomoravští písmáci byli v 9. století mozkem říše, ve skanzenu bude jejich badatelna i s ukázkami práce. Vše pochopitelně výhradně ze dřeva jako před mnoha staletími.

Hlavní křižovatka ve Starém Městě je dnes už jen návěstidlem k další novince archeoskanzenu. Právě tudy vedl velkomoravský Christianův val, objevený v 19. století. „Ten val je součástí vnějšího opevnění někdejšího Veligradu, nebo chcete-li, Starého Města u Uherského Hradiště,“ vysvětluje archeolog Miroslav Vaškových.

Reportáž Josefa Kvasničky (zdroj: ČT24)

Novinkám ale není ještě konec. Archeologové budou totiž lokalitu dál zkoumat. Kromě velkomoravských najisto počítají ještě s nálezy keltskými nebo germánskými. Modrou totiž kráčela historie od mladého pravěku až po středověk. Novou část historie archeoskanzen představí na začátku léta. Již bez drátů vysokého napětí po mnoha letech se totiž jeho správcům podařilo přesvědčit energetiky, aby vysoké napětí vedoucí přímo přes skanzen umístili pod zem.