O sochy komunistických pohlavárů není zájem

Zlín - Ještě před čtvrt stoletím jich bylo všude plno. Teď ale sochy představitelů minulého režimu leží v zaprášených skladech a garážích. Jejich osud vnímají někteří jako spravedlivý trest za komunistickou minulost, jiní zas chtějí sochy vrátit do společnosti, aby navždy připomínaly krvavé represe padesátých let. Jedna z takových soch, Klement Gottwald, zaměstnává již řadu let zlínské radní.

Třicet let stála socha Klementa Gottwalda v srdci Zlína, tehdy Gottwaldova. Symbolické popravě v lednu 1990 přihlížely stovky lidí. Mramorový piedestal je dnes součástí vsypové loučky na zlínském hřbitově. Bronzový prezident leží v areálu okresního archivu. Kam s ním řešilo už minulé vedení města, rameny krčí i to současné. „O dalším osudu této sochy rozhodne rada, případně zastupitelstvo,“ vysvětluje mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.  

Kdy přijde otázka našeho prvního komunistického prezidenta na řadu, ale mluvčí neví. Další socha Klementa Gottwalda se nachází na zahradě skanzenu v Rymicích na Kroměřížsku. Leží tu mezi svými. Státníka střeží rudoarmějec, v povzdálí dřímá dělník. Před listopadem stáli všichni tři v ulicích Kroměříže. Teď je nesmí vidět nikdo. Mezi stálé exponáty mají dveře zavřeny. „V našem skanzenu máme tolik krásných smysluplných věcí na ukazování turistům, že nám to opravdu není zapotřebí,“ odmítá sochu pracovnice skanzenu Renata Žeravová. 

Reportáž Filipa Zdražila (zdroj: ČT24)

Bronzová hlava Vladimíra Iljiče Lenina se v roce 1974 stala dominantou nedalekého Hulína. Také jeho smetla sametová revoluce. Na náměstí zůstal jen podstavec. Hlavu zakladatele komunistického Sovětského svazu objevila Česká televize i v garáži městského úřadu. Radnice ji nejspíš roztaví a bronzovou hmotu nechá proměnit v sochu novou. Další možností je prodej zahraničním sběratelům. Ty však lákají hlavně menší předměty. „Osobně bych doporučila tyto artefakty shromáždit, aby se nezapomnělo, jaké to tady kdysi bylo, aby se nám to v budoucnu nevrátilo,“ domnívá se ředitelka Muzea komunismu Jana Čepičková. 

O vznik muzea, které by politické represálie padesátých let připomínalo, usiluje Uherské Hradiště. Tahanice s okresním soudem o budovu bývalé věznice, kde by muzeum totality mohlo vyrůst, odsouvají zatím projekt na neurčito.