Kvilda - Skupina amatérských historiků na jihu Čech oznámila, že dokončila mapování podzemí u Kvildy na Šumavě. Pátrají tam po podzemní nacistické továrně na první proudová letadla. Nalezli a zmapovali asi půl kilometru chodeb. To sice nejspíš není celý komplex, další průzkum bude ale velmi obtížný, pokud vůbec bude možný. Většina chodeb je totiž zasypána.
Německá továrna v šumavských hvozdech – první chodby zmapovány
V roce 1944 spojenecké bomby ničily jednu německou továrnu za druhou. Nacističtí plánovači proto hromadně přesouvali zbrojovky pod zem a na nenápadná, těžko zasažitelná místa. Jedním z nich měla být i bývalá sklárna v hlubokém horském údolí s vlastním zdrojem elektřiny na dohled od hranic. Asi sedmdesátimetrová budova se už dávno rozpadla. Nenápadná stráň ale skrývá podzemní chodby a odvodňovací štoly.
Podle amatérských archeologů vede do podzemí hned několik vstupů. Většina chodeb je ale zasypaných a oni sami důrazně nedoporučují jejich průzkum. Mezi prvními pátrali po podzemní továrně Reportéři ČT, kteří podzemí před čtyřmi lety navštívili a oslovili řadu pamětníků a svědků. Amatérští hledači teď oznámili, že systém podzemních chodeb zmapovali. „Fyzicky jsme zmapovali a prošli přes 450 metrů podzemních chodeb a tunelů,“ uvedl amatérský archeolog Tomáš Petráň.
Reportáž Petra Šuleře (zdroj: ČT24)
Podle oslovených vojenských historiků Němci v bývalé sklárně u Kvildy skutečně vyráběli letecké součástky. Podobných dílen bylo na území protektorátu minimálně několik desítek. „My víme, že se na Šumavě vyráběly součástky do Messerschmittu 109 nebo Schwalbe 262,“ připomněl letecký historik Vladislav Burian.
Schwalbe 262 byl německý první operačně nasazený bojový letoun s proudovým motorem. V továrně poblíž Kvildy se do těchto strojů montovaly motory a kabiny. V továrně pracovali nuceně nasazení, podzemní část fabriky hloubili ruští a francouzští váleční zajatci. „Bezpečně doloženo je, že se napřed výroba zahájila v nadzemní části a v době těch montáží začali hloubit podzemní prostory,“ popsal amatérský archeolog Roman Jenšík.
Tuto verzi příběhu připouštějí i historici a zmapování chodeb vítají. Že by se ale mohla zachovat celá podzemní továrna, tomu příliš nevěří.