Praha - Situace v šumavském národním parku není pro nezaujatého diváka snadná. Nesmiřitelní zastánci jednoho i druhého řešení se často opírají o zcela protichůdně znějící odborné expertizy a vědecká stanoviska. To potvrzuje i geolog Václav Cílek, podle kterého první problém šumavského národní parku začíná u komunikace a psychologie. Cílek zároveň navrhuje, že by spory mezi znesvářenými skupinami měla nejlépe vyřešit nestranná osoba. Ministr životního prostředí včera zakázal řediteli Národního parku Šumava Janu Stráskému použití chemického postřiku, z kácení vyjmul nejcennější oblasti parku a v těch ostatních dovolil kácet jen ručně bez použití těžké techniky. Stráský nicméně potvrzuje, že není žádný problém přizpůsobit se technickým podmínkám i postupům, které mu byly uloženy.
Stráský: Chemické postřiky byly fámou
„Je nejprve nutné spočítat důsledky těchto omezení,“ konstatoval Stráský. Chalupa včera také rozhodl kácet napadené stromy, ale jen ručně, a nařídil ponechat pokácené dřevo na místě. To je podle Cílka kompromis pouze pro část parku. „Já bych rád viděl, kdyby se na dvou třetinách scelených zón nic nedělo. A na jedné třetině by bylo možné povolit experimenty. Každopádně ruční kácení je poměrně citlivá věc.“ Podle současného ředitele parku Jana Stráského se klíčový spor nalézá v tom, jaký má být konečný charakter Národního parku Šumava. „Je to spor o vizi, která nikdy nebyla řečena… To by se mělo vyřešit v procesu tvorby prvního zákona o Národním parku Šumava,“ doplnil Stráský.
Podle Cílka je nejprve nutné scelit malé ostrůvky prvních zón, jak už se o tom více než deset let mluví. „Pokud nebudete zasahovat v první zóně, o to víc musíte zasáhnout v té druhé,“ potvrzuje. Podstatné je zamyslet se i nad ekonomickým rozvojem oblasti. „Možnosti jsou, ale musí to být možnosti pro místní lidi, kteří v tom regionu žijí, ne pro nějakou nastrčenou firmu, která postaví hotel nebo chce kácet, rychle to udělá a pak odejde,“ domnívá se Cílek. Je podle něj dále nutné, aby sem turisté chodili v rozumném množství, protože tak může Šumava získat na atraktivitě.
Uzdraví se les sám?
„Ten les, který je pod tím starým a uschlým, je mnohem kvalitnější než ten předcházející… My vidíme ty velké a uschlé pahýly, ale pod nimi rostou malé smrčky různé velikosti… Tam, kde jezdí těžká mechanizace, zahyne až osmdesát procent smrčků,“ podotkl Cílek. To koresponduje i s názory bývalých ministrů životního prostředí, kteří v dopise zaslaném tomu současnému odkazují na výsledky zahraničních expertiz, že ekologické důsledky holin jsou nesrovnatelně horší než v lesích s uschlým, ale ponechaným stromovým patrem. S tím Stráský nesouhlasí. „Jsem přesvědčen, že tím bychom kůrovcovou kalamitu nezmenšili,“ dodal.
Ministr Chalupa ale podle Stráského respektoval ve svém rozhodnutí základní dohodnutá kritéria, tedy že ke kácení budou ponechány ty části parku, které sousedí s lesy mimo park. Stráský popírá, že by počítal s leteckými postřiky. „Nevím, kde se ta fáma vzala. To se nikdy na Šumavě nedělalo a nemělo by to žádný smysl… Vůbec nám nedělá potíže přizpůsobit se technickým podmínkám i postupům, které nám byly uloženy,“ doplnil Stráský.