Hrádek nad Nisou - O osm měsíců déle trvala kvůli povodním revitalizace historického centra Hrádku nad Nisou na Liberecku. Největší stavební akce od roku 1945 v tomto příhraničním městě měla podle původních plánů skončit už loni na konci srpna. Povodně, které Hrádek v srpnu zasáhly, ale plány zhatily a své pak udělala i zima. Stavba se sice protáhla, cena se ale nezměnila.
Revitalizace Hrádku trvala kvůli povodním déle
Povodně, které loni v srpnu Liberecký kraj zasáhly, napáchaly škody za více než osm miliard korun. Hrádek nad Nisou patřil k nejpostiženějším obcím, jen škody na obecním majetku překročily 200 milionů korun. Velká voda zasáhla na 600 domů a desítka z nich buď vzala za své přímo při povodni, nebo musely být strženy. „Některé komunikace v centru už byly před povodní téměř hotovy a musely se dělat znovu. Podle smluv ale vše zajistil dodavatel, opravy financoval ze svých pojistek,“ vysvětlil starosta Hrádku Martin Půta.
Revitalizace náměstí a okolních ulic stála 68 milionů korun a město se 7 500 obyvateli si ji mohlo dovolit jen díky dotaci z regionálního operačního programu, která pokryla většinu nákladů. „Evropská unie a stát daly 92,5 procenta peněz, z vlastního rozpočtu jsme přidali zhruba pět milionů,“ řekl Půta. Radnice ale musela navíc zaplatit 5,5 milionu za náročný archeologický průzkum a přidat dva miliony na dodatečné úpravy náměstí. Do plochy se totiž rozhodla zakomponovat i středověkou studnu, kterou při vykopávkách archeologové objevili. Studna je překryta sklem a nasvícena a lidé tak do ní mohou nahlédnout.
Reportáž Lucie Pokorné (zdroj: ČT24)
Peněz vydaných navíc Půta nelituje. „Průzkum odhalil velmi cenné informace o minulosti města,“ řekl. Mimo jiné se podařilo objevit pozůstatky dřevěného domu, které dokládají, že místní osídlení je starší, než se původně předpokládalo. První písemný záznam o Hrádku je z roku 1288, dřevěné zbytky domu o rozměrech šest krát šest metrů pocházejí ale z let 1219 až 1236. Objeveny byly i střepy z doby bronzové, staré asi 3 000 let.
K nejcennějším nálezům patří 700 let staré ostatky muže pohřbeného za hřbitovní zdí tváří dolů. Podobných nálezů bylo na českém území zatím jen pár. „Se všemi nálezy se mohou lidé seznámit na výstavě v Multifunkčním centru Trojzemí,“ dodal Půta. Proč muže před sedmi sty lety pohřbili obličejem k zemi a za hřbitovní zeď, je dodnes záhadou. Kostra má za sebou 15 expertiz. Díky vzorkům DNA se archeogenetici pokusili nalézt případné mužovy potomky. Do průzkumu se zapojily dvě desítky místních obyvatel. Podobné geny ale nikdo z nich neměl.