Praha – Smutnou realitou současného Česka je krom mnoha jiných problémů také fakt, že o architektuře ve městech v drtivé většině rozhodují developeři. Ani Praha, byť je stále považována za jedno z nejmalebnějších evropských měst, není výjimkou. Za posledních dvacet let zde vznikla jediná uznávaná stavba, Tančící dům, zatímco těch sporných, či dokonce úplně nevhodných celá řada. Tento neutěšený stav by mohl změnit Úřad rozvoje města. Na místo jeho šéfa vypsal magistrát výběrové řízení, jenže podmínky výběru v podstatě vyloučily ze soutěže odborníky ve prospěch úředníků. Hrozí tak akutně, že nezdravý trend určování podoby města bude pokračovat.
Je matička stověžatá ve spárech developerů a úředníků?
Architekti neskrývají své znepokojení nad současným stavem hlavního města. „Stala se věc, kterou si musíme přiznat. Praha se stala městem okleštěné primitivní zábavy, piva, v podstatě cílem zájezdů za levnými dívkami a podobně. Otázka je, jestli to je dobrá cesta,“ ptá se pražský urbanista a galerista Josef Vomáčka. Člen dozorčí rady Nadace české architektury Jakub Fišer dodává: „Město by mělo aktivně definovat, co kde chce mít a určovat tak pravidla hry.“
Zdeněk Lukeš, historik:
„Praha je stále nejkrásnější město na světě, samozřejmě. Ale stačí pár nešťastných zásahů a celá ta paráda se vlastně zhroutí.“
Beztrestná kauza Lidových domků (zdroj: ČT24)
Podle architektů došlo v Praze v posledních letech k celé řadě necitlivých zásahů do podoby města, kterým by odborné grémium zabránilo. „Možná by se zabývalo takovými traumatickými věcmi, jako je zástavba Pankrácké pláně, co je možné tam ještě udělat, a co ne, a výškovými budovami obecně,“ soudí historik architektury Zdeněk Lukeš. Mezi další stavby vnímané odbornou veřejností jako necitlivé k okolí patří obchodní centrum na Smíchově, vinohradský hotel Don Giovanni nebo parcela Myslbek. Problémem je i postupné vylidňování centra města na úkor kanceláří.
Iniciativa Za novou Prahu kritizuje magistrát
Více než dvacet předních českých architektů, urbanistů a profesorů architektury včetně světoznámé architektky Evy Jiřičné a děkana Fakulty architektury ČVUT Zdeňka Zavřela se proto spojilo do iniciativy Za novou Prahu. „Funguje to v podstatě na základě toho, že to město tvořili developeři, že nemělo pevné vize, že o tom nerozhodoval Úřad rozvoje města nebo odborníci. To je ten největší problém, do kterého se Praha řítí,“ neskrývá obavy ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta.
Členové iniciativy na magistrát donesli petici, kde žádají zrušení výběrového řízení na ředitele ÚRM. Důvodem je podle nich složení výběrové komise, kterou vede náměstek primátora a bývalý starosta Prahy 8 Josef Nosek a jejímiž členy jsou primátor Bohuslav Svoboda, předseda výboru pro územní rozvoj Miloslav Ludvík a ředitel magistrátu Martin Trnka. „Při vší úctě k výše uvedeným nikdo z nich nemá zkušenosti z této oblasti a není schopen posoudit kompetentnost uchazečů z odborného hlediska. Oprávněně se lze tedy domnívat, že je předem rozhodnuto, že na místo zasedne prověřený, ale hlavně loajální úředník,“ tvrdí signatáři petice.
Je praxe ve státní správě pro ředitele ÚRM nezbytná?
Pavel Hnilička, architekt:
„Lidé i ve středověku dokázali vymezit hranici mezi soukromým a veřejným. A to je ten regulační plán, což je to, co nám tady zoufale chybí.“
Jednou z podmínek účasti ve výběrovém řízení na ředitele Úřadu rozvoje města (ÚRM) je pětiletá praxe ve státní správě. To prakticky diskvalifikuje všechny architekty a naopak zvýhodňuje úředníky. „Jde o to, aby tam byl manažer, který ví, jak to funguje, aby to byl člověk, který je schopen řídit organizaci s 200 zaměstnanci,“ obhajuje postup magistrátu náměstek primátora Josef Nosek, který odmítá, že by tím magistrát znevýhodňoval odbornou veřejnost.
Náměstkovi ale oponuje architekt a bývalý primátor hlavního města Jan Kasl. „To nemůže být manažer, to musí být ten, kdo předvídá problémy, kdo ví, že se tady bude řešit nějaké území, zadá dopředu veřejné zakázky a tak dále,“ je přesvědčen Kasl. Představitelé magistrátu ale odmítají, že by o rozvoji města měl rozhodovat odborník bez politického zadání. „Od toho je politická reprezentace města, ta prostě ve svých programech, když kandiduje, musí definovat, jak si Prahu představuje. A buď dostane hlasy, nebo nedostane. A pokud ty hlasy má, tak má i mandát k tomu, aby to města nějak rozvíjela,“ tvrdí Miloslav Ludvík.
Miroslav Ludvík, předseda výboru pro územní rozvoj:
„Byl Karel IV. schopen posoudit, jestli Praha potřebuje Nové město? Je to vlastně přeci to samé.“
Před necelými deseti roky totiž z politického rozhodnutí zanikl Útvar hlavního architekta. Jeho pravomoci si rozdělily Úřad rozvoje města a přímo jednotlivé městské části. Ty tak například můžou samy rozhodovat o úpravách ve schváleném územním plánu města.
Iniciativa Za novou Prahu:
„Tady úplně chybí aktivní role města. Jen se čeká, když někdo přijde s nějakým záměrem, teprve pak se tomu záměru snaží buď vyhovět, nebo vznikne panika, co to zase kdo chce stavět, a rychle se proto hledají nějaké regule.“
„Přijde majitel pozemku nebo investor a začne přetahovaná s městskou částí. Samozřejmě každý chce postavit co nejvíc, někomu se to dovolí, někomu se naopak všechno zakáže,“ vysvětluje místopředseda výboru pro územní rozvoj města ZHMP Milan Urban a dodává: „To znamená, že není měřeno jednotným metrem, a tím vzniká otázka, proč se to děje, na čem to je závislé, zda je to tím, že někdo má řekněme určité nadstandartní vztahy s radnicí,“ nastiňuje situaci. „Městské části jsou svéprávné a samozřejmě ony jsou nejblíže k lidem a ony vědí, co se kde hodí postavit,“ oponuje Josef Nosek.
Radnice si územním plánem hlavu nelámou
Na Praze 11 vyroste nová administrativní budova a městská část schválila, že bude třikrát větší, než původně umožňoval územní plán. Navíc na místě, kde je jedna z mála zelených ploch v oblasti a přes protesty místních obyvatel. Polyfunkční centrum na stanici metra Háje svou velikostí dokonce natolik překračuje absolutní limity územního plánu, že pro něj musel být vytvořen individuální index. Takový postup byl použit vůbec poprvé. A Praha 3 chce zase navzdory územnímu plánu obětovat část parku Parukářka ve prospěch rezidenčních objektů.
„Developeři můžou vytvářet tlak na anonymní úřady a úředníky, a to si myslím, že není dobré. Do celého toho procesu by měli zasáhnout lidi, na které je vidět, kteří nejsou skryti v anonymitě. Zdálo by se, že řešením by mohlo být vytvoření odborného gremia, což je běžné v evropských zemích, kde mají urbanistickou vizi, jako je Vídeň, Mnichov, Londýn, Hamburk a řada dalších,“ nabízí řešení Lukeš a připomíná úspěšné projekty minulosti. „Systém tady velmi dobře fungoval už za první republiky, byla tady vlastně jakási rada starších, tato rada dávala komentáře k nejrůznějším urbanistickým zásahům do centra a měla velkou autoritu,“ doplňuje.
Pražský magistrát se s odborníky v potřebě vytvořit odborné grémium shodne. Dokud ovšem nedojde na kompetence. „Nelze říct, že jejich stanovisko pro nás bude závazné. Pod tím pojmem závazná si musíme uvědomit, že takový sbor odborníků bude mít celou řadu rozdílných názorů,“ myslí si primátor Bohuslav Svoboda. Jakub Fišer s ním však nesouhlasí: „Vytvoříme jen poradní skupinu k jiné poradní skupině, toho je tahle společnost plná a víme dobře, že to k ničemu nevede,“ je přesvědčen.
Magistrát se o budoucnost Prahy nebojí
„Základem je, aby Praha uvažovala o svém vývoji v horizontu patnácti, dvaceti let,“ myslí si Dan Merta. Podle pesimistických scénářů budou úředníci dál stavět pod taktovkou developerů a Praha během pár let přijde o svou jedinečnost, kterou si uchovala po staletí. Magistrát se ale o budoucnost nebojí. „Jedna vize je, že by v Praze měla vzniknout místa pro setkávání většího počtu lidí. Ti lidé dojdou domů a maximálně se potkají ve výtahu, ale spíš počkají, až ten výtah odjede a jedou sami, vůbec spolu nekomunikují. Prostě prostor, kde se lidé potkávají, jako byl starý koňský trh,“ nastiňuje primátor Svoboda.
Člen dozorčí rady Nadace české architektury Jakub Fišer ale o primátorových slovech pochybuje. „To je skvělá idea, ale nicméně já si počkám, jestli dojde nějakého naplnění. Zatím žádná z těch idejí naplnění nedošla a jediný, kdo naplňuje svoje ideje, jsou developeři, protože ti potřebují stavět. Je to předmětem jejich podnikání, ale nemůžeme po nich chtít, aby budovali město,“ uzavírá Fišer.
- Členové iniciativy Za novou Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2516/251520.jpg
- Jan Kasl http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/61/6100.jpg
- Lukrativní pozemky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2105/210435.jpg
- Iniciativa Za novou Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2516/251522.jpg