Praha – Šumava je letos dějištěm kůrovcové kalamity tisíciletí, uvedla tento týden Správa Národního parku Šumava. Situace byla prý způsobena postupem předchozího vedení. Ochranáři to označili za šíření poplašné zprávy a někteří lesničtí odborníci považují výrok za zmatečný. Jan Stráský, ředitel NP uznává, že třeba o tisíciletou kalamitu nejde. „O tisíci let nikdo neví přesně. My to můžeme srovnat s předchozími lety. Ta statistika sahá dost daleko. Hlavně přesně popisuje dvacet let národního parku,“ říká Stráský, který byl hostem pořadu Interview ČT24.
Kalamita tisíciletí? O tisíci let nikdo neví přesně, říká Stráský
Stráský dále vysvětluje, jak se kalamita tisíciletí vyhodnocuje. „Měří se to počtem stromů, které byly napadeny a během toho roku se porazily, a počtem stromů, které byly napadeny a z různých důvodů se neporazily a uschly,“ vysvětluje.
V bezzásahových územích bylo podle webu Správy Národního parku za roky 2007 až 2010 ponecháno přes milion kubíků pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování.
Jan Stráský v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Jen za loňský rok 2010 bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků. Půl milionu zdravých smrků bylo předloženo kůrovci, aby se zde nerušeně rozmnožil a vylétl do dalších porostů. Proto můžeme říci, že Šumava je letos dějištěm kůrovcové kalamity tisíciletí,“ píše se na stránkách NP.
„Ta situace, která je teď v národním parku, pokud jde o kůrovcovou kalamitu, je samozřejmě špičková a přesahuje všechna předchozí léta,“ tvrdí Stráský.
Na Smrčině se počet napadených stromů snížil
Jenže například na Smrčině, v nejpřísněji chráněné zóně Národního parku, se počet stromů napadených kůrovcem meziročně snížil. Po jednání česko-rakouské pracovní skupiny ve Vimperku to uvedl ředitel odboru péče o národní parky ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský. Podle něj rakouská strana vyjádřila uspokojení nad dodržováním dohody z roku 2009, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v pásmu kolem hranic.
„Lze předpokládat, že sestupný trend platí pro celou oblast východní části národního parku,“ říká Dolejský. Loni experti odhadovali, že gradace kůrovce v jihočeské části parku končí a setrvá ještě v západočeské.
My jsme věděli, že kůrovcová kalamita nedosáhla ještě vrcholu,„ trvá na svém Stráský. “I když v tom není shoda ve vědeckém světě. Část vědců říká, že už jsme za tím stropem, část vědců uznává, že třeba ještě nejsme," připouští ředitel národního parku.
Kůrovec