Vyhnanci ukazují zločiny komunistů během násilné kolektivizace

Jihlava – Bývalý politický vězeň Miloslav Růžička napsal druhý díl své knihy Vyhnanci – Akce Kulak. Na skutečných příbězích vystěhovaných sedláků a pomocí řady dobových fotografií, map a dokumentů dokládá, jaké zločiny komunistický režim páchal v padesátých letech během násilné kolektivizace zemědělství. Autor přitom věří, že svou publikací, která půjde do prodeje už tento týden, obohatí velmi chabou osvětu o dobách komunistického teroru.

„Tato kniha by měla čtenáře poučit o tom, že komunisté něco jiného říkali a něco jiného dělali,“ zdůraznil autor knihy Vyhnanci – Akce Kulak Miloslav Růžička. 86letý bývalý politický vězeň z Vilémova na Havlíčkobrodsku je přesvědčen, že naše společnost se dodnes se zločiny komunistického teroru nedokázala vyrovnat.

O dění v padesátých letech se podle jeho názoru stále málo ví. Ani učitelé dějepisu mnohdy nemají podle čeho učit. Právě ke změně situace má přispět tato publikace. „Je potřeba, aby se to dostalo zejména mezi mladé lidi, aby to národ věděl,“ soudí další politický vězeň František Šoukal.

Reportáž Radovana Daňka (zdroj: ČT24)

Stejně jako v prvním díle i v pokračování jsou očitými svědky a rodinami vystěhovaných sedláků popisovány kruté a mnohdy těžko uvěřitelné lidské osudy. Výjimkou nebylo týrání či vyhrožování zabitím. Vrcholem často bylo, že vyhnané sedláky komunisté ještě raději uvěznili.

Vystěhovaní sedláci nemohli najít práci

Příběhem svého otce Františka Nejedlého proto do knihy přispěla například i Marie Dáňová z Chyšky. Jako devítiletá zažila v únoru 1953 násilné vystěhování celé své rodiny a za křivdu považuje i to, že nesměla studovat a získat odpovídající práci. „Do posudku mi napsali, že otec nemá poměr k socialistickému zřízení,“ vzpomíná na komunistické křivdy Dáňová.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24