Dobrá Voda – Více než 80 procent lidí v aktivním věku v Dobré Vodě má placenou práci. Před založením v roce 2002 tam přitom byla téměř stoprocentní nezaměstnanost. Založení občanského sdružení Český západ iniciovali před deseti lety mniši z nedalekého katolického kláštera trapistů. Vzápětí se stala jeho ředitelkou Jana Kosová. Když přišla po studiích sociálních věd poprvé do Dobré Vody, byl tu jeden zdevastovaný panelák a stovka Romů v téměř beznadějné situaci.
Sdružení Český západ má pozoruhodné výsledky
Český západ požádal o státní dotaci a dostal ji. Koupil dům a přesvědčil lidi, aby si ho svépomocí opravili. Hledá jim práci. Mužům většinou v lese, ženy se učí šít, tkát nebo dělat keramiku. Později tu vzniká dílna lidových řemesel, která prodává své výrobky na trzích i ve vlastním obchůdku v Plzni. „Hlavní krédo je mít život ve svých rukách,“ uvedla Jana Kosová.
Za nejcennější pokládá Jana Kosová to, že se organizátory změn v komunitě stávají postupně lidé z jejího středu. Tak například v Toužimi vznikl, opět svépomocně, klub pro dojíždějící školáky z Dobré Vody. O děti se stará Český západ také přímo v Dobré Vodě. Dospělé z komunity má sdružení k tomu, aby se snažili o dobré sousedské vztahy s ostatními lidmi ve vesnici. Pořádají se společné zábavy i brigády. Při nich vznikla například autobusová zastávka anebo prostor u staré obecní studny, jako místo pro scházení.
Nedávno Jana Kosová odešla z vedení Českého západu s tím, že chce své zkušenosti předávat i jinde. Začala například spolupracovat s vládní agenturou pro sociální začleňování v romských komunitách. Letos na jaře převzala Jana Kosová z rukou karlovarského hejtmana ocenění Osobnost kraje.
Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)