Romové na pouti uctili blahoslaveného Zefyrina

Valašské Meziříčí – Více než stovka Romů na dnešní pouti ve Valašském Meziříčí uctila 150. výročí narození Zefyrina Giméneze Mally, jenž byl jako první Rom prohlášen papežem Janem Pavlem II. v roce 1997 za blahoslaveného. Pouť začala dnes odpoledne průvodem z parku Abácie ve Valašském Meziříčí, odkud se účastníci vydali k téměř dva kilometry vzdálené kapličce Nanebevzetí Panny Marie v místní části Poličná.

Mučednická smrt blahoslaveného Zefyrina se stala symbolem zejména pro Romy, uctívá ho však celý křesťanský svět. Mimo jiné je patronem romské komunity ve Valašském Meziříčí. Mše svatá v kapli Nanebevzetí Panny Marie na jeho uctění byla částečně v češtině, částečně v romštině.

„Cílem pouti je posílení víry lidí v Boha. Většina Romů je věřících a pouť berou jako jednu z příležitostí, jak uctít blahoslaveného Zefyrina,“ uvedla Zdislava Odstrčilová z Charity Valašské Meziříčí, která akci ve spolupráci s Klubem Zeferino uspořádala.

Reportáž Josefa Kvasničky (zdroj: ČT24)

Z romské pouti se už v Poličné stala tradice. „Děláme to každý rok. Kdybychom pouť jednou neudělali, lidé by se chodili ptát proč,“ řekl David Kandrač, který se na přípravě pouti podílí. Rozhodně to však není jen o modlitbách, jde také o zábavu. Na večer organizátoři připravili soutěže pro děti s biblickými náměty i posezení u hudby s grilováním. Účasti na pouti se nakonec nijak nestranili ani místní starousedlíci, přestože mnozí z nich nejprve na romský průvod hleděli s jistou nedůvěrou.

Zefyrin Giménez Malla se narodil roku 1861 jako člen španělských kočovných Romů. V roce 1936 se během španělské občanské války zastal týraného kněze, za což jej vojáci i z důvodu nalezeného růžence, který nosil při sobě, uvěznili. Na svobodu se mohl dostat jen pod podmínkou, že nebude veřejně uznávat víru a odloží růženec. To Zefyrin odmítl. Po patnácti dnech vězení byl 9. srpna společně s dalšími vězni zastřelen. Za blahoslaveného ho prohlásil papež Jan Pavel II. v roce 1997.