Šluknov (Děčinsko) - Nepokoje na Šluknovsku mají své kořeny už v diskriminaci Romů na školách. Desítky let posílá stát zdravé romské děti do škol pro mentálně retardované, pouze je po kritice ze „zvláštních“ přejmenoval na „praktické“. Páchá tak nenapravitelné škody. Bez normálního vzdělání nemají Romové šanci na trhu práce. Například ve varnsdorfské ubytovně, kterou teď musí bránit policisté, chodí z místních dětí do normální školy jen polovina.
Za problémy na Šluknovsku vězí i diskriminace romských dětí
Romské děti nemají mentální poruchu, přesto chodí do zvláštní školy. Činí tak celých 27 procent. „Zvláštní školy jsou určeny pro mentálně postižené. Řekněte mi, jestli je vůbec možné, aby tak vysoké procento jakékoliv populace bylo mentálně postižené,“ konstatovala speciální pedagožka z Ligy lidských práv Iveta Němečková.
V roce 2007 prohrála Česká republika spor u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku s Romy za to, že je neoprávněně poslala do zvláštní školy. Praxe pokračuje přesto dál a napadají ji už i školní inspekce a ombudsman.
Protestní pochod ve Varnsdorfu
Segregované školství má u Romů smutnou tradici s devastačními dopady. Ti, co dnes žijí v ghettech, jsou často absolventi, co od 70. let minulého století naplno zažili rozvoj zvláštního školství v Československu. „Ve zvláštních školách byl vzděláván nadměrný počet romské populace, svého času se říkalo až 70 procent romských dětí,“ podotkla Němečková.
Předloňská demonstrace proti vyhrocené situaci na Šluknovsku
Normální vzdělání nastaví Romům hodnoty
V Česku je dnes celkem 400 ghett, žije v nich odhadem 30 tisíc dětí. Stejně jako jejich rodiče mají mnozí malou slovní zásobu, neznají barvy, tvary a nerozumí pojmům. Nejsou ale mentálně zaostalé, jen sociálně zanedbané. O to víc potřebují normální vzdělání. „Seznámí se tak s většinovou společností, navážou vztahy s dětmi a přirozenou cestou začnou vnímat hodnoty a normy,“ řekla speciální pedagožka ze ZŠ Lyčkovo náměstí v Karlíně Klára Fischerová.
Podle loňské studie Světové banky dosáhlo 8 z 10 Romů v produktivním věku jen základního vzdělání. Pokud jejich děti nedostanou šanci na lepší vzdělání, i ony skončí na dávkách. Jedná se doslova o začarovaný kruh.
Ivan Gabal, sociolog, autor výzkumů o nerovném postavení romských dětí:
„Není pravda, že by nebyly informace, že se něco děje. Z jakéhosi důvodu ale nebyl zájem od nejvyšších úrovní, jako je MŠMT, až po regiony. Jestliže to nebudeme řešit, tak ono to časem vyřeší nás.“
Smíšené třídy mohou fungovat
Stát přitom ví, jak situaci řešit. Za vzor může vzít základní školu v pražském Karlíně. Ve čtvrti, kde bohatí a úspěšní sousedí s rodinami v existenční nouzi. „Děti jsou spokojené, to je důležité. My jsme klienti těch dětí a jejich rodičů, takže chceme zabezpečit vzdělávání všem,“ prohlásil ředitel školy Jan Korda. Romských dětí je tu 10 procent, což vychází na 2 až 3 ve třídě.
Do 6.B s nimi chodí i vietnamská dívka a chlapec s poruchou sluchu. Bydlí spolu v jedné ulici, chodí do jedné třídy. „Všichni jsme děti a máme se kamarádit, ne být odděleně,“ řekla Anežka Novotná z třídy 6.B. Zda se situace změní i na Šluknovsku, ale zůstává otázkou.
Situace na Šluknovsku je začarovaný kruh (zdroj: ČT24)