Poptávka po kvalifikovaných a šikovných řemeslnících v Česku neustále stoupá, jejich počty ale klesají. Přitom maturanti stále častěji končí bez zaměstnání v evidenci úřadů práce. Letos poprvé se na Vysočině zvýšil zájem o učňovské obory. „K nám se hlásilo poměrně dost žáků. Do prvního ročníku tříletých oborů nastoupilo 71 žáků a do maturitních 51, takže je vidět příklon k učňovskému školství,“ uvádí ředitel Střední školy technické Jihlava Josef Váca. „Pokud se učeň vyučí a pokud je alespoň trošku manuálně zručný, tak je to pořád lepší než ho dotlačit do nějakého maturitního oboru,“ tvrdí ředitel Úřadu práce Jihlava Jiří Hrdlička.
Mírné zvýšení zájmu mladých o výuční list posílila i stipendia. Až 700 korun měsíčně nabízí učňům Kraj Vysočina a podobně postupují i velké strojírenské firmy. Svou roli hrají i obavy z nových maturit. „V některých případech máme signály, že se zájemci o maturitní obory zalekli výstupů státních maturit, takže zvažují možnost studovat učební obor,“ konstatuje Petr Adam z odboru organizace školství Krajského úřadu Kraje Vysočina. „Když budu to řemeslo umět dobře, tak můžu fungovat jako drobný živnostník, nemusím spoléhat na to, že mě někdo zaměstná, ale mohu zaměstnat sám sebe,“ říká Jiří Hrdlička.
Podle odhadů ministerstva školství bude za čtyři roky svoji první práci hledat jedenáct procent učňů, ale padesát devět procent vysokoškolsky vzdělaných lidí. Právě ti budou mít velký problém najít odpovídající práci, zatímco řemeslníků bude stále obrovský nedostatek.