Cyril s Metodějem nebyli sami

Zlín - V galerii Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně začíná výstava fotografií nazvaná Sedmipočetní. Snaží se zmapovat legendy, které vypráví o životě Cyrila a Metoděje a jejich učedníků, kteří byli po smrti věrozvěstů z Velké Moravy vyhnáni. Přestože jmenovaní vstoupili do širšího povědomí, ostatních pět světců zná pouze málokdo.

„Byli to učedníci svatých Cyrila a Metoděje a přišli na Moravu, aby se tady oddávali hlásání evangelia a zkulturňování tehdejšího života našich otců,“ upřesnil pravoslavný kněz Kliment. Věrozvěstové zakládali monastýry a chrámy, šířili křesťanství. Pomohli vytvořit dílo, které ovlivnilo celou Evropu.

Zlomky jejich práce mohou zájemci zhlédnout na šestadvaceti fotografiích, které fotograf a režisér Petr Francán pořídil při svém putování po Balkánu. Právě na jih byli po smrti svatých bratrů jejich žáci Gorazd, Kliment, Naum, Angleár a Sáva vyhnáni.

„Nejsou vlastně žádné historické zmínky o tom, kde skončily jejich kroky, takže je to takové intuitivní hledání kořenů,“ řekl autor výstavy Petr Francán. Ten stopy, náznaky a atmosféru hledá v zemích, jako jsou Albánie, Bulharsko, Makedonie, Řecko, Srbsko. V každém z těchto států totiž učedníci něco zanechali.

„My si to dnes málo uvědomujeme, leč v našich kořenech někde daleko v hloubce prodlévá onen základ, který právě oni pokládali,“ dodal Kliment. A právě onen pradávný základ ve svých fotografiích Petr Francán hledá. Nyní se ho mohou pokusit najít i návštěvníci univerzitní galerie Forum ve Zlíně.

Reportáž Filipa Zdražila (zdroj: ČT24)