Ostrava – Krajský úřad zpřísní podmínky sanace ostravských ropných lagun. Ve správním řízení o změně integrovaného povolení stanoví nejen podmínky omezující práce v nočních hodinách, ale zároveň určí maximální denní množství vápna používaného při neutralizaci odtěžovaného materiálu. Mělo by se tak snížit množství oxidu siřičitého, který v minulých dnech dusil obyvatele Ostravy i Bohumína na Karvinsku.
Nová opatření mají zmírnit dopady sanace ropných lagun
„Měly by být instalovány také mlžné clony, které by měly zabránit úniku pachu z laguny a samozřejmě i oxidu siřičitého,“ uvedl náměstek ostravského primátora Dalibor Madej (ODS). Zprovozněn bude také nový informační systém zaměřený právě na sledování nebezpečného oxidu siřičitého. V případě výskytu zvýšených krátkodobých koncentrací této nebezpečné látky pak budou informována prostřednictvím e-mailu média, ale také některé úřady a instituce.
Podle Madeje si na zápach z lagun stěžuje obrovské množství lidí. Centrální městský obvod kvůli úniku oxidu siřičitého podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Vedení obvodu se domnívá, že viník se dopustil obecného ohrožení. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) uvedl, že bude trvat na adekvátní výši pokut za porušení integrovaného povolení. Firma totiž při prvním úniku oxidu siřičitého z konce září nezastavila sanaci. Pokuta by mohla dosáhnout až sedmi milionů korun.
Laguny po bývalé chemičce Ostramo, která byla v provozu celé minulé století, jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Bylo v nich uloženo skoro 200 tisíc tun ropných kalů vyprodukovaných jako odpad z chemičky.
GALERIE
videogallery_155576
Čištění lagun provázejí stálé problémy, obyvatele v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach. Samotné laguny mají být odtěženy do konce letošního roku, podle mluvčího Čisté Ostravy Lubomíra Zabavíka je už pryč více než polovina tekutého obsahu. Pak bude následovat vyčištění 600 tisíc tun kontaminované zeminy a podzemní vody na ploše deseti hektarů. Po zalesnění se má oblast změnit v lesopark.
Čistá Ostrava je sdružení, které sanaci lagun provádí pro státní podnik Diamo. Vedoucí firmou sdružení je Geosan Group, který palivo vyrobené z nebezpečných kalů převáží na skládku společnosti Celio v Litvínově. Palivo má být následně spáleno v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Plán Geosanu vyvézt 110 tisíc tun toxických kalů do severních Čech v srpnu zásadně odmítl Ústecký kraj, nyní ale firma splnila všechny podmínky k uskladnění a spálení odpadu.
Palivo vyrobené z nebezpečných kalů z ostravských ropných lagun se začne v čížkovické cementárně Lafarge používat do dvou měsíců. Ročně se má spálit zhruba 20 tisíc tun paliva, přitom z Ostravy do skladu u Litvínova má být do konce letošního roku převezeno asi 110 tisíc tun. „Celkový objem tohoto paliva plánujeme energeticky využít postupně v závislosti na výrobě a vývoji trhu s cementem,“ uvedla mluvčí firmy Milena Hucanová. Hodnotu paliva i výslednou úsporu odmítla konkretizovat.
O využití kalů jako paliva se hovoří už několik let. První plány v roce 2008 vzbudily na Ostravsku značné obavy ze znečištění ovzduší, to samé se opakovalo i v Ústeckém kraji, kde se o něm hovoří od zimy. Podle kritiků obsahují kaly těžké kovy, polychlorované bifenyly i další toxické látky. Odpady se ovšem v cementářských pecích spalují poměrně často, a to i včetně starých pneumatik. „Již stávající systémy a zařízení zabezpečují, že bude vše v pořádku. Nejedná se o nový typ paliva,“ uvedla Hucanová.