Na Česko dosedl smog, trápí moravské metropole i Prahu

Brno/Ostrava/Praha – V Moravskoslezském kraji stále trvá silná inverze a zhoršené rozptylové podmínky. Špatná situace ale panuje i v dalších velkých aglomeracích – zejména brněnské a pražské, ale například také v Mladé Boleslavi. Na Ostravsku, Karvinsku a nově i Těšínsku je vyhlášen signál regulace, místní podniky musí dodržovat zvláštní opatření, aby se stav ovzduší dále nezhoršoval. V regionu se naměřené hodnoty škodlivin pohybovaly od 73 do 187 mikrogramů na metr krychlový. Brněnští meteorologové potom naměřili u výstaviště 144,7 mikrogramů na metr krychlový, na pražském Smíchově bylo odpoledne v každém metru krychlovém vzduchu 176 mikrogramů polétavého prachu, povolený limit je přitom 50 mikrogramů.

Přestože smog trápí takřka celou republiku, nejvíce jím trpí Moravskoslezský kraj. „K dnešnímu dni zdejší občané museli dýchat zamořený vzduch 99 dní,“ povzdychla si mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková. Připomněla, že evropská směrnice povoluje překročení limitu pouhých 35 dní v roce.

V dalších regionech se sice nemusí lidé pohybovat v dusivé mlze tak často, ale to dnes obyvatele měst příliš netěšilo. V Jihomoravském kraji byly nadlimitní koncentrace polétavého prachu kromě Brna naměřeny také ve Znojmě, kde meteorologové zjistili hodnotu 94 mikrogramů, a Mikulově se 100 mikrogramy. V Olomouckém kraji potom panovala špatná situace v Prostějově, kde koncentrace polétavého prachu odpoledne dosahovaly průměrné hodnoty 111 mikrogramů na metr krychlový, a v Přerově, kde naměřili 95 mikrogramů.

V Čechách byla kromě Prahy nejvážněji postižena největší centra ve Středočeském a Libereckém kraji. Vzduch v Mladé Boleslavi obsahoval 98 mikrogramů prašných aerosolů v metru krychlovém, stanice v Kladně naměřila 68 mikrogramů, v Liberci až 100 mikrogramů, v České Lípě byl špinavý vzduch hlavně ráno, kdy bylo v metru krychlovém 98 mikrogramů škodlivin. Limit byl během dne překročen také v Pardubicích, Hradci Králové, Trutnově, Zlíně a Uherském Hradišti.

Rozptylové podmínky bývají nejhorší právě na podzim a v teplejších obdobích zimy. Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se doporučuje omezit pobyt venku. Dospělí bez zdravotních potíží by se alespoň neměli venku zadýchávat.

Zvýšené množství znečišťujících látek v ovzduší nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často vede k jeho zhoršení, především pak u nemocí dýchacích cest a srdečně-cévních chorob. Odolnost organismu je menší a lidé pak snadněji mohou onemocnět virovou či bakteriální infekcí.