Litvínov – Návoz ropných kalů z ostravských lagun a plán na jejich spalování v Ústeckém kraji chtějí zastavit ekologické organizace. Hnutí Kořeny a Greenpeace se odvolala proti změně integrovaného povolení pro skládku u Litvínova. Krajský úřad se ale odvoláním nechce zabývat, protože je rozhodnutí už pravomocné. Zrušit by ho mohlo pouze ministerstvo životního prostředí. Městské úřady naopak už přiznaly, že se jim skladování a spalování kalů v regionu nejspíš nepodaří zabránit. Starosta Litvínova Milan Šťovíček a starostka Lovosic Lenka Lízlová však chtějí získat kompenzace za to, že se na území Litvínova budou kaly skladovat a na Lovosice zamíří zplodiny z jejich spalování.
Ekologové chtějí zastavit převoz ostravských kalů
Ekologičtí aktivisté vyzvali po odvolání proti změně integrovaného povolení sdružení firem Čistá Ostrava, aby zastavilo převoz kalů. Jsou přesvědčeni, že skladování ostravského odpadu v areálu firmy Celio u Litvínova by teď bylo nelegální. „Od chvíle, kdy vědí o nepravomocnosti té změny, to navážejí protizákonně, a pokud v tom budou pokračovat, riskují pokutu,“ řekl Miroslav Otcovský z hnutí Kořeny. Ekologové tvrdí, že byli opomenuti jako účastník prvního řízení, proto je jejich odvolání v pořádku a změna integrovaného povolení přestává být pravomocná.
Podle Ústeckého kraje je rozhodnutí pravomocné a případné další stížnosti má řešit rovnou ministerstvo. „Odvolání v tomto případě není přípustné,“ řekl mluvčí krajského úřadu Zdeněk Rytíř. I tak zřejmě hrozí, že se okolo návozu a spalování ostravských kalů rozvine série nepřehledných sporů jako v jiných případech.
Kdyby ministerstvo životního prostředí, které o stížnosti sdružení nakonec rozhodne, změnu povolení zrušilo, musela by Čistá Ostrava kaly z Litvínova zase odvézt. V tom případě ale firmám hrozí vysoká pokuta, protože odvoz kalů z lagun a jejich likvidace jsou časově limitovány. „Měli by to asi blbé, ale to nás nezajímá. Měli si vymyslet šetrnější způsob likvidace,“ řekl ekolog Jan Rovenský.
Města se odpadu nebrání, ale chtějí za to peníze
Litvínovský starosta Milan Šťovíček nepředpokládá, že by se podařilo transporty kalů zastavit, chce ale, aby si město díky nim přilepšilo. Především ale chce zajistit důkladné měření, zda ze skládky skutečně neunikají žádné škodlivé látky. „Zastavit navážení asi nepůjde, ale budeme se bavit s příslušnými řediteli a zkusíme kompenzace vyjednat. Primární ale je, aby nedošlo ke znečištění ovzduší, a teprve pak se budeme bavit o případných kompenzacích,“ řekl Milan Šťovíček.
Reportáž Jana Stuchlíka (zdroj: ČT24)
Lovosická starostka Lenka Lízlová naopak chce peníze docela jednoznačně. „Obce jsou samozřejmě rády za každou korunu a mohlo by to uklidnit situaci,“ poznamenala. Zdůraznila však, že o penězích se mohou obě strany bavit, jen pokud budou dodržené emisní limity. Pokud by byly limity kvůli spalování překročeny, zřejmě by musela čížkovická cementárna celou akci zastavit.
Firmám se platit nechce
Budou-li však Litvínov a Lovosice chtít peníze za skladování problematického odpadu, budou mít těžkou práci. Na slova starostů zareagoval generální ředitel cementárny Lafarge Ivan Mareš, která chce kaly ze skládky odebírat a spalovat. Oznámil, že firma s žádnými kompenzacemi nepočítá. „Nás za spalování té hmoty nikdo neplatí, je to pro nás jen výhodnější a levnější palivo než uhlí,“ řekl ředitel.
Města nemají mnoho pák, jak si kompenzace vynutit. Jediný, na koho by mohly vyvinout nátlak, je sdružení Čistá Ostrava. Pokud by kaly ze severu Moravy neodklidilo do konce roku, platily by zúčastněné firmy pokutu odpovídající desetině zakázky, tedy asi 260 milionům korun. Množství odpadu odpovídá zhruba 90 vlakům, které mohou jezdit jen jednou denně, a kdyby se je podařilo odpůrcům zablokovat, mohly by tím Čistou Ostravu vydírat.
Firma Celio sveze na skládku u Litvínova 110 tisíc tun kalů z ostravských ropných lagun nejspíš do konce roku. Cementárna Lafarge je potom bude šest let postupně odebírat a spalovat, podle ředitele Mareše tak ušetří ročně miliony korun na palivu. Litvínov za uskladnění ostravského odpadu asi neuvidí ani korunu, protože se nejedná o trvalé uložení, za trvale uložený odpad přitom skládka městu přispívá asi 30 miliony korun ročně.