Braunův betlém zaniká. Nejsou peníze, tvrdí úřady

Praha - Betlém, který v blízkosti Kuksu vytesal do skal barokní sochař Matyáš Bernard Braun, je unikátní památka. Jezdili ji obdivovat slavní umělci z Čech i ze zahraničí. Jenže tohle ojedinělé dílo chátrá a zaniká přímo před našima očima. Ministerstvo kultury na její opravu nemá peníze. Stačilo by necelých deset milionů korun. Kuks je přitom momentálně největším kandidátem na zápis do seznamu památek UNESCO. Zatím však figuruje pouze v seznamu stovky nejohroženějších památek světa, který sestavují odborníci v Americe.

V roce 1731 začal barokní sochař Matyáš Bernard Braun pracovat na unikátním projektu. Ostrými řezy otesal v lese zvaném Betlém skálu, která tam stávala od nepaměti. Výsledek dochází až na hranice možností plastiky. „Jde opravdu o školu sochařství,“ shodují se odborníci. „Vedle něj je Michelangelo učiněný hasič,“ rozplývali se nad stavbou i slavní francouzští umělci Tristan Tzara a Fernand Léger.

Biblické výjevy vytesal Braun do přírodních skal a balvanů na konkrétní objednávku. Hrabě František Antonín Špork chtěl mít v lese nedaleko svého zámku a hospitalu místo pro ztišení, modlitby a přemýšlení nad náboženskou nápravou. O jedinečný areál v blízkosti Kuksu můžeme ale brzy přijít. I když je Betlém od roku 2001 národní kulturní památkou, stát nemá na jeho opravu a údržbu peníze.

Braunův betlém
Zdroj: ČT24

Betlém tak kvůli biodegradačnímu procesu rok od roku chátrá. „Jeho stav bychom klidně mohli už nazvat kritickým,“ potvrdil historik umění Jiří Kaše. Zastavit proces rozpadu se ovšem restaurátorům nedaří, hlavně kvůli absenci dotací z ministerstva. „V tuto chvíli bychom potřebovali 60 miliard, abychom dostali státní památky do aspoň v uvozovkách ideálního stavu. Peníze ovšem nejsou a betlém není jediná památka, která je potřebuje,“ vysvětlil postoj ministerstva mluvčí Stanislav Brunclík. Česká republika tak nechává bez potřebné péče umělecké dílo, které Světový památkový fond, sídlící v New Yorku, zařadil na přelomu tisíciletí mezi 100 nejohroženějších památek světa.

Za téměř tři sta let existence se betlém dočkal jen dvou krátkých období, kdy někdo o sochy pravidelně pečoval. Nejrozumnějším přístupem byl asi ten sochaře Josefa Wagnera. Na toho působil betlém tak silně, že si zde postavil srub a prakticky každý rok vzal kbelík a jemný kartáč a sochy očistil. To bylo ale před stopadesáti lety. Od té doby se stav betlému razantně zhoršil.

Pozemky u Masarykova nádraží na prodej (zdroj: ČT24)

Druhým – a zatím posledním správcem byl Josef Urban. Muž, který bydlel na nádraží v nedaleké Žírči se o betlém staral a vybíral vstupné. Jeho smrtí péče o sochy skončila. Místo pravidelné údržby se nad betlémem objevily robustní střechy, které měly chránit reliéfy před deštěm.

Ty se setkaly s odporem umělecké komunity a v roce 2005 byly odmontovány. Dodnes ale po nich v těsné blízkosti Braunových soch zůstaly zbytky ocelových traverz. Na víc už nejsou peníze a je tedy možné, že památka zanikne. „Bude to jen takové místo, na kterém kdysi býval betlém, ale ten geniální tvar prostě zmizí, obává se sochař a restaurátor Karel Krátký. “Naší povinností přitom je ho uchovat. Sílu na to máme, materiály na to máme, akorát ta zodpovědnost chybí."