Kasárna v ulicích Šantova a Wittgensteinova jsou v památkově chráněném území. Pozemek má rozlohu 1,7 hektaru a sousedí se vznikající novou čtvrtí Šantovka firmy SMC Development. Když před několika lety vznikal projekt nové čtvrti, měl developer o armádní objekt zájem. Když ale vojsko řeklo, že ho neprodá, SMC ho do svých urbanistických plánů toto území nezahrnula. Teď se k možnému odkoupení kasárna vyjadřuje vyhýbavě. „V současné době společnost vyhodnocuje, zda by koupě kasáren byla pro ni přínosem,“ uvedl mluvčí Šantovky Juraj Aláč.
Cena pozemků a budov přesahuje 220 milionů korun, žádná z organizačních složek státu o ně neprojevila zájem. Soukromí investoři tak mají příležitost získat zajímavý objekt, cenu však pro ně nebude možné snížit. „Majetek se v prvním kole musí nabídnout k prodeji za odhadní cenu. Pokud kasárna nikdo nekoupí, rozhoduje o snížení nabídky komise. A to tak dlouho, dokud se nenajde zájemce,“ uvedl Jiří Zrník z oddělení prodeje nepotřebného majetku ministerstva obrany. Realitní expert Petr Korytar přitom považuje cenu za nereálnou. „Víc než sto milionů jim nikdo nedá,“ prohlásil Korytar. Příčinou je podle něj malý zájem o nemovitosti.
Armáda už sedm let neposkytuje ubytovací služby a kasárna nepotřebuje. „Souvisí to s ukončením základní vojenské služby a profesionalizací armády. Vojáci nyní bydlí doma,“ vysvětlil Zrník. Poslední branci nastoupili základní vojenskou službu 30. března 2004.
Podobně už v minulosti prodávala armáda i jiné kasárenské budovy v Olomouci. Kasárna na Novém Světě u Velkomoravské ulice koupila brněnsko-pražská firma Net Media Group a historické objekty Staroměstských kasáren v centru města koupili olomoučtí podnikatelé Tomáš Paclík a Ivan Kyselý. Poté, co sešlo z jejich hoteliérského záměru, nabídli kasárna k pronájmu magistrátu na kanceláře.
