Orlík nad Vltavou (Písecko) – Vodní nádrž Orlík je co do objemu zadržované vody největší tuzemskou přehradou. Tvoří ji hráz vysoká 81 metrů, která vznikala šest let a byla dokončena 22. prosince 1961. Místo, kde stojí – pod soutokem Vltavy s Otavou –, bylo pro přehradu vybráno už o půl století dříve, v roce 1911. Podle původních plánů měla být hráz poloviční a nádrž měla mít využití především jako vodní elektrárna. Nakonec se ale stala klíčovou součástí Vltavské kaskády, a tak přibyl i regulační význam.
Nejobjemnější česká přehrada se vzdouvá pod orlickým hradem
První plány Orlické přehrady byly oprášeny v polovině 40. let, kdy byl rovněž proveden důkladný geologický průzkum. Na jeho základě vznikl projekt přehrady a na podzim 1954 začala samotná stavba.
Během sedmi let padlo kvůli přehradní nádrži asi 650 stavení z mnoha vesnic a samot, pod hladinou naopak neskončil empírový řetězový most z Podolska, který byl rozebrán a přemístěn ke Stádleci na Táborsku. Přestěhovat se musel i románský kostelík svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou, který byl před zaplavením zachráněn přesunem na nedaleké výše položené místo. Zato orlickou nádrž překlenul nový obloukový Žďákovský most. Stavebních úprav doznaly také hrady Orlík a Zvíkov, ke kterým se výrazně přiblížila hladina a hrozilo, že naruší jejich podloží. Skály proto byly zpevněny hloubkovou injektáží a základy staveb dostaly na několika místech ochranný betonový plášť.
S tím nejdůležitějším, stavbou tížné hráze, jež spolykala přes milion metrů krychlových betonu, začali dělníci v dubnu 1957. V jednom okamžiku na ní pracovalo až 1 900 lidí, a tak stavba poměrně rychle dosáhla konečné výšky 81,5 metru nad okolním terénem, díky které je orlická hráz dodnes nejvyšší v Česku.
Voda se do přehrady začala napouštět na konci září 1960. Hned následující rok na jaře bylo v orlické hydroelektrárně uvedeno do zkušebního provozu první ze čtyř soustrojí vyrábějících elektřinu. Stavba skončila na konci roku 1961, definitivně byly všechny práce na přehradě a v jejím okolí dokončeny v roce 1966.
Zajímavostí Orlické přehrady je výtah pro malé sportovní lodě. Jde o šikmou betonovou dráhu, po níž se plavidla pohybují naložená na vozík tažený navijákem. Dosud však není dokončena šikmým lodním zdvihadlem pro plavidla s výtlakem až 300 tun. S tímto zařízením se přitom počítalo již při stavbě přehrady.
Klíčovým úkolem Orlické přehrady je výroba elektřiny. O to se stará čtveřice Kaplanových turbín pohánějících generátory o celkovém výkonu 364 megawattů. Díky tomu, že na plný výkon najedou za pouhé dvě minuty, plní orlická hydroelektrárna důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě v době špičkových odběrů. Orlík v takových okamžicích spolupracuje s níže položenou přehradou Kamýk, která vyrovnává vysoký odtok z Orlíku, aby nenapáchal škody. Sedmdesát kilometrů dlouhé umělé jezero, jež kromě Vltavy vzdouvá hladinu i na Otavě a Lužnici, také zmírňuje důsledky záplav. Při velkých povodních v srpnu 2002 dokázala Orlická přehrada spolu s dalšími součástmi vltavské kaskády prodloužit čas potřebný pro evakuaci obyvatel a přípravu protipovodňových opatření v Praze i dalších městech a obcích.