Právě v Liberci mají datum 21. srpna 1968 spojeno s černějšími vzpomínkami než jinde. Při střetech v centru města okupanti zastřelili celkem 9 lidí a 45 zranili. Václav Havel byl tehdy v doprovodu přítele a divadelního herce Jana Třísky svědkem momentu, kdy sovětský tank v nepřehledné skrumáži lidí naboural do nedaleko stojícího domu. „V půl druhé v noci jsme začali operovat první raněné. Bylo tu moře zraněných, kulky se odrážely od dláždění. Největší zmatek byl samozřejmě na ambulanci, zvládli jsme to tak, že jsme přešli na systém válečné chirurgie,“ vzpomínal pro Český rozhlas tehdejší chirurg Václav Cihlář.
Z utajeného rozhlasového studia umístěného v jedné z vil Václav Havel do mikrofonu naživo popisoval situaci ve městě a počínání okupačních vojsk. Volání o pomoc směřované do zahraničí trvalo celých sedm dní. S protiokupačním vysíláním pomáhal tehdy 31letému Václavu Havlovi i tamní rozhlasový pracovník Milan Brunclík. Vzpomíná, jak Havel bez trémy zvládal živé vysílání. Sověti přitom mohli do rozhlasové vily dorazit kdykoliv. I na to prý měl Havel plán, zahrnující briskní útěk do nedalekého lesa.
Václav Havel na své protiokupační vysílání často vzpomínal a svým libereckým přátelům neopomínal zdůrazňovat, že právě v Liberci prožil jednu z nejdramatičtějších chvil svého života. S místními vzpomínal například před osmi lety, kdy dorazil i s Janem Třískou na besedu do liberecké knihovny.
Reportáž Lucie Pokorné