České Budějovice – Nenápadná podzemní houba jménem Jelenka obecná způsobuje, že maso některých divokých prasat ze Šumavy obsahuje radioaktivní prvek cesium. Ještě po 25 letech jde o následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Látky z postupujícího radioaktivního mraku se tehdy do půdy dostaly při dešti. Jelenka je nyní vyhledávanou pochoutkou prasat zejména v zimě, kdy jiné stravy mají nedostatek. Státní a veterinární stanice však upozorňuje, že o problémových lokalitách ví a maso pravidelně testuje. Lidé by tak neměli mít z kontaminované potravy obavy.
Maso šumavských divočáků může obsahovat škodlivé cesium
Na možný výskyt cesia v mase šumavských divočáků upozornili vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Příčinou je houba rostoucí pod zemí podobně jako například lanýž. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, o čemž dobře ví divoká prasata, která v těchto dnech mají o jinou oblíbenou potravu nouzi. Problémem je však silná vázanost houby na radiocesium. „Jeho poločas rozpadu je 30 let, takže bude přetrvávat v některých lokalitách ještě desítky let,“ uvedla náměstkyně Karla Petrová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
V Evropě je podobných lokalit s vyšším výskytem radioaktivního cesia hned několik. Jde hlavně o místa se skalnatým podložím bez orné půdy, kde v době radioaktivního mraku z Černobylu pršelo častěji než jinde. Nejpostiženější jsou tak severské země, Švýcarsko nebo právě šumavsko-bavorské pomezí. Veterináři zde našli selata, u kterých byl maximální povolený limit cesia překročen desetkrát. Odlovené kusy proto kontrolují, i když přiznávají, že nemají kapacity na testování každého jednotlivého kusu. Ročně vyšetří zhruba 30 divokých prasat.
Kontaminovaného masa by ale člověk musel sníst 40 kilo za rok. V českých restauracích by se mu na stůl díky kontrolám dostat nemělo. Myslivci, kteří odstřelují divočáky v rizikových oblastech, jsou navíc povinni nechat každý kus vyšetřit. Množství případných radioaktivních látek v mase ovlivňuje i jeho úprava. Například při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu.
Reportáž Veroniky Kabátové (zdroj: ČT24)