Brno – Vepřové má v Česku své místo. Každý ho sní v průměru 50 kilo ročně. Polovina masa na talířích je ale z dovozu, což se v Česku projevuje zavíráním vepřínů. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo podpořit skomírající chovy prasat i drůbeže v České republice. Ještě před koncem roku přerozdělilo mezi zemědělce na mimořádných dotacích 380 milionů korun na obnovu chovů.
Ministerstvo poslalo chovatelům prasat stamilionovou dotaci
Jedním z podpořených chovů je i Horákova farma v Čejči. Z ministerstva dostali více než dva a půl milionu korun. I když dotaci na chov svých šesti stovek vepřů vítají, jedním dechem dodávají, že částka rozhodně nemůže nahradit jejich ztráty. A nebude tomu jinak. Farmáře decimuje především maso z dovozu. „Jedinou záchranou je opravdu dotovat, dotovat a dostat se minimálně na reálnou prodejní cenu. Jinak skončíme jak Chorvaté, kteří už toto maso pouze dováží. A kdo tam jezdí na dovolenou, ví, jak je tam to maso drahé,“ uvedla spolumajitelka farmy Alena Horáková.
Podle aktuálních statistik je většina importovaných prasat z Holandska a Dánska, naporcované vepřové maso se dováží nejvíce z Německa. Problémy způsobuje chovatelům i rostoucí cena obilí.
Českých prasat a drůbeže ubývá
Stavy prasat a drůbeže se trvale snižují, nepříznivý vývoj se nejvíce projevil u vepřového masa. Od vstupu do Evropské unie poklesl tuzemský chov drůbeže o 20 procent, u vepřů dokonce o 40 procent. Zatímco v roce 2000 bylo v českých vepřínech na čtyři miliony prasat, teď je jejich počet poloviční, což je nejméně od konce druhé světové války. Přísná unijní pravidla omezují možnost podpory ohrožených odvětví. Ministerstvo se proto rozhodlo navázat na podporu ozdravování chovů prasnic zahájenou v roce 2010.
Z celkové částky 380 milionů, podpoří tuzemské chovy prasat 325 miliony korun. Dalších 53 milionů dostanou čeští drůbežáři, kterým má dotace pomoci s prevencí výskytu infekcí v chovech. „Je to samozřejmě sympatická částka. Na druhou stranu se ale zrušily dotace na jiné věci, takže v konečném důsledku to vlastně nebude až tak poznat,“ říká předseda představenstva společnosti GenAgro Stanislav Studený.
GALERIE
videogallery_000158925
„Míček je na straně zemědělců. Musí být efektivnější, musí odchovávat víc selat na prasnici, musí optimalizovat krmné dávky tak, aby dokázali být plně konkurenceschopní,“ říká agrární analytik Petr Havel. Tuzemské zemědělce totiž stojí jedno prase až o třetinu víc než v sousedních zemích. „Před vstupem do Evropské unie se soběstačnost české výroby pohybovala na 100 procentech, v dnešní době je to jen 60 procent,“ doplňuje mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.
V září Evropská komise schválila návrhy, zájemci o dotace se mohli na ministerstvo hlásit do 15. listopadu. Úředníkům k danému termínu přišlo na 4 000 žádostí o dotace.