Přestože z pohledu architektů a historiků nebyl jedinečný baťovský domek znehodnocen dodatečnými přístavbami a přestavbami, bojuje s jiným problémem. Zvýšená vlhkost totiž stále znemožňuje jeho otevření. Expozici se ale zatím podařilo provizorně umístit nedaleko od původního domku, a to do sídla Muzea jihovýchodní Moravy na zlínském zámku.
Vedení radnice nyní uvažuje o několika variantách, jak problém vyřešit definitivně. Všechny ale budou velmi nákladné. „Expozice byla otevřena v květnu 2007 v souvislosti s odhalením sochy Jana Antonína Bati,“ dodala autorka expozice Hana Kuslová. Hned následující rok se ale objevily problémy s vlhkostí a opakovaným výskytem dřevomorky. „Přes několik rekonstrukčních zásahů tento problém přetrvává,“ vysvětlila Kuslová.
Město si nechalo vypracovat studii na různá alternativní řešení boje s vlhkostí, nicméně v dohledné době zatím expozice zůstane ve zlínském zámku. „Není to samozřejmě autentický prostor, ale my jsme se zde pokusili zachovat celou expozici,“ podotkla Kuslová. Návštěvník tak volně přechází z kuchyně do obýváku a ložnice v jedné místnosti. Informativní panely pak stručně shrnují vývoj bydlení v baťovském Zlíně.
Zlín jako vzor amerického typu bydlení v Československu
Jak Tomáš Baťa, tak už jeho otec Antonín Baťa prosazovali systém individuálního bydlení. Jednodomky a dvojdomky se zahrádkami umístěné v příjemné zeleni tak zažívaly v meziválečných letech období své největší slávy. „Dalším typem baťovského bydlení bylo i hromadné ubytování pro mladé muže a ženy,“ podotýká Kuslová. Tyto budovy jsou v dobrém stavu, přestože již neslouží svému původnímu účelu. Obytné čtvrti Zlína zůstávají dodnes zachovány téměř ve své původní podobě.
