V Plzni pátrají po obětech holocaustu

Plzeň – V Plzni vzpomínali na oběti transportů židovských obyvatel do Terezína. Před sedmdesáti lety, přesně mezi 17. a 26. lednem byly ve třech velkých skupinách deportovány do koncentračních táborů více než dva tisíce plzeňských Židů. Konce války se dožilo jen 204 z nich.

Dnes je jí 70 a pracuje jako předsedkyně židovské obce. Také je na fotce, malý uzlíček v náruči své babičky. „Potom s námi šla ještě maminka a z otcovy rodiny všechno příbuzenstvo, dědeček, babička. Otec už tam byl,“ uvedla tehdy osmiměsíční, nejmladší účastnice plzeňských židovských transportů, Eva Fischerová Štixová a primátor města Plzně Martin Baxa (ODS) doplnil: „Transporty směřovaly nejdříve do terezínského ghetta a byli poté odtud plzeňští Židé odváženi do vyhlazovacích táborů na východě.“ Paní Eva Fischerová Štixová dodává: „Vrátila se maminka a já.“

Reportáž Mirky Vildové (zdroj: ČT24)

Jako novorozeně si nezapamatovala, jak její rodinu v zástupu ostatních plzeňských Židů esesáci vedli na nákladové nádraží. Jak sousedé nečinně přihlíželi. „Čím jsem starší, tím víc na to myslím. A ještě jsem tak hloupá, že si z toho prostředí kupuji knížky,“ vzpomíná účastnice transportů Eva Lišková rozená Poláková.

V Plzni ale existovala i aktivní buňka českého fašistického hnutí Vlajka. Jen málokdo ví, že se dva její členové pokusili ještě před okupací o teroristický útok proti židovským cílům. Těsně před okupací, v březnu 1939, se pokusili vyhodit do povětří obřadní síň tady na židovském hřbitově v Plzni, jenže nálož jim explodovala v rukou. Obřadní síň srovnali se zemí až komunisté v polovině 80. let.

Pan Kodera pomáhá příbuzným obětí transportů pátrat po jejich osudu. Teprve nyní, 67 let po válce, se dozvídají, kde a jak zemřeli. Všechno ale říct nelze. „Okolnosti jejich likvidace byly někdy tak otřesné, že se jim to vlastně nedalo ani přesně popsat,“ vysvětlil autor výstavy 'Šoa – holocaust plzeňských Židů' Radovan Kodera.

Na menoře ve Velké plzeňské synagoze teď už nejspíš 6 svící dohořelo. Zapálili je tu dnes židé a křesťané společně za 6 milionů židů zavražděných za druhé světové války.