Ostrava – V kauze stavebních a konstrukčních problémů dálnice D47 na Ostravsku vyplývají na povrch nové informace. Opravit zvlněné úseky může stát stamiliony korun, protože společnost Eurovia použila při stavbě jiné materiály, než jaké byly v zadávací dokumentaci. Reportéři ČT však zjistili, že Eurovia měla k výměně materiálu svolení od pracovníka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Kdo tedy nakonec bude muset opravy zaplatit, není zatím jasné, ale pomyslný jazýček vah se od společnosti Eurovia naklonil směrem k daňovým poplatníkům.
Eurovia měla k výměně strusek na D47 svolení od ŘSD
Jádro současného sporu je v tom, jaké materiály byly použity pro stavbu dálnice D47, která stála čtrnáct miliard korun a nyní se v úseku několika stovek metrů začala vlnit. „Provedli jsme kontrolní zkoušky za účasti zaměstnanců Ředitelství silnic a dálnic a odborné posudky. Tam jsme vyhodnotili, že problém je s materiálem, který se jmenuje studený odval, který byl de facto nařízen ŘSD v zadávací dokumentaci,“ konstatuje generální ředitel společnosti Eurovia CS Martin Borovka.
Studený odval neboli hutní suť vzniká po vybourání vnitřní stěny vysokých a ocelářských pecí. Do některých vrstev dálnice se tato drť podle smlouvy s ŘSD skutečně směla použít. Dál se mělo stavět z takzvané vysokopecní strusky, což je odpad z výroby nejkvalitnějšího železa. Eurovia pod dálnici ale nasypala jinou strusku - ocelárenskou. To je nadrcený odpad z výroby oceli. Tato struska tam však podle generálního ředitele ŘSD Reného Poruby nemá co dělat.
GALERIE
Dálnice D47 autor: ČT24, zdroj: ČT24
Že zvlnění mohla skutečně způsobit ocelárenská struska, která tam být neměla, potvrzuje i nezávislý expert Dušan Stehlík, který pro ministerstvo dopravy zpracovával pravidla pro stavby silnic. Spor o to, jaký materiál kdo a kam nasypal a kdo to povolil, je zásadní také pro zodpovězení otázky, z jakých kapes se teď dálnice bude opravovat. Jestli to zaplatí daňoví poplatníci nebo stavební firma.
Eurovia měla k výměně strusek svolení od pracovníka ŘSD
Pokud by se prokázalo, že pod dálnicí skutečně bobtná ocelárenská struska, může mít Eurovia problém, protože tento materiál prosadila ona. Firma dnes trvá na tom, že měla ke všemu svolení ŘSD, což současné vedení Ředitelství silnic a dálnic odmítá. Žádný souhlas prý k navážení ocelárenské strusky ŘSD nedalo. „Takováto podstatná změna materiálu by musela být odsouhlasena prostřednictvím podepsaných dodatků ze strany tehdejšího generálního ředitele. A oboustranné odsouhlasení, což učiněno nebylo. To znamená, že to je pochybení na straně zhotovitele,“ tvrdí René Poruba.
GALERIE
René Poruba zdroj: ČT24
Eurovia ale skutečně získala souhlas k výměně vysokopecní strusky za ocelářskou od pracovníka ŘSD. Potvrzuje to podpis jistého Tomáše Mráčka. V době výstavby byl za ŘSD správcem stavby. Záměnu strusky podle něj hned na začátku stavby požadovala Eurovia. Mráček navíc přišel s argumentem, že ocelářská struska byla vhodnější než vysokopecní. Ale může tu být ještě jeden důvod záměny, a to důvod ekonomický. Použitá ocelárenská struska je totiž levnější.
V interních dokumentech ŘSD se píše, že se záměnou materiálu stavební firma obohatila o desítky milionů korun. Borovka ale naopak tvrdí, že na tom Eurovia prodělala. Jestli na záměně stavebního materiálu Eurovia prodělala, nebo se o miliony obohatila, nyní šetří policie a zároveň prověřuje také vazby mezi pracovníky ŘSD a stavaři.
Nesprávná diagnóza mateřského znamínka (zdroj: ČT24)