Závěrečné práce brněnských studentů mají pochybnou kvalitu

Brno - Podezření z plagiátorství, nedodržení citačních norem a velmi chabá úroveň. Řada absolventů Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty buď citovala špatně, nebo vůbec, přesto jejich práce prošla. Vedení katedry slibuje, že podobná situace se už nebude opakovat. Naopak vedení univerzity kvalitu prací považuje za dostatečnou.

Masarykova univerzita se dlouhodobě staví do čela boje proti plagiátorství a za vysokou kvalitu závěrečných prací. Byli to právě její specialisté, kdo vyvinul počítačový sytém na odhalování opsaných textů. Na výtvarném oboru Pedagogické fakulty ale systém i kontrola ze strany vyučujících selhaly. Studenti nedodržují citační normy a někteří dokonce doslovně přebírají text z internetu bez ocitování, což je v akademickém světě zcela zakázaná metoda. „Práce citační normy stoprocentně nedodržují, ale také se vyloženě nesnaží vydávat cizí text za svůj, není tam jednoznačný úmysl plagiátorství,“ popsal stav Jan Mach z Vysoké školy ekonomické, který vybrané práce analyzoval.

Z pokynů děkana Pedagogické fakulty MU o plagiátech

O plagiát by se jednalo i v případě, kdyby původní text byl výrazně přeformulován, ale chybělo by uvedení použitého zdroje. Plagiátem nemusí být pouze rozsáhlejší text, může se jednat pouze o větu nebo netradiční slovní spojení. O plagiátu bychom hovořili také v případě, kdy by byla citována pouze část převzatých informací a další část z téhož zdroje citována nebyla.

Studenti také používali některé nepovolené zdroje – například internetovou encyklopedii Wikipedia, kterou mnohde nesmí používat ani středoškoláci.

Problémy jsou s praktickými prácemi

Problematické práce pocházejí od studentů, kteří si zvolili praktickou bakalářskou nebo diplomovou práci. Tento typ práce se dělí na dvě části – teoretickou a uměleckou. V teoretické části autor uvede téma do kontextu a popíše metody, které při tvorbě uměleckého díla/souboru děl použil. Následuje praktická část, v níž představují vytvořené objekty – například malby, sochy, rytiny apod. „Text v praktické práci má spíše charakteristiku průvodní zprávy, není to ryzí závěrečná vědecká práce jako u jiných oborů,“ hájí úroveň vedoucí katedry Radek Horáček.

Jenže – i studenti z Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického musí ve své diplomové práci, která je napůl teoretická a praktická, dodržet rozsah i citace. „Je to stejné jako v umění, nekopíruje se. Pokud by se objevily pochybnosti, že by teoretická část práce byla převzata od někoho jiného, nebo že by bylo nekorektně citováno, došlo by k adekvátním krokům. Navzdory tomu, že tady studují umělci,“ oponuje proděkan FAVU pro vzdělávací činnost Pavel Ondračka.

  • Díla studentů z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU zdroj: ČT Brno
  • Díla studentů z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU zdroj: ČT Brno

Vyjádření vedoucího katedry Radka Horáčka

„Z vybraných prací je jedna skutečně velice nekvalitní v textové části, v níž gramatické i odborné nedostatky vybočují z obvyklého standardu. Oponentský posudek tuto skutečnost uvádí, ale návrhem hodnocení ji příliš nereflektuje. Pedagogové katedry výtvarné výchovy vyvinou maximální úsilí, aby ke sporným výkonům ve zpracování textových částí již v budoucnu nedocházelo.“

Prorektorka Masarykovy univerzity pro studium Ivana Černá chyby v pracích nepopírá, ale podle ní nejsou tak zásadní. „Ani jedna z prací neobsahuje tak závažné citační nepřesnosti, kvůli kterým by neměly být obhájené,“ uvedla.

Jenže téměř před rokem, kdy ČT upozornila na velmi špatnou úroveň práce primátora Romana Onderky (ČSSD) a jeho náměstkyně Jany Bohuňovské (ODS), by předchůdce Ivany Černé Antonín Slaný kvůli stejným formálním chybám práce obhájit nenechal. Podle něj za špatnou úroveň práce nese stejnou odpovědnost škola i autor. „Musím si klást otázku, jak probíhaly konzultace, jaká byla odezva studenta na podněty školitele a také to, jaká je úroveň daného oboru na dané škole,“ dodal.

Oslovení autoři problematických bakalářských a diplomových prací na dotaz ČT buď nereagovali, nebo se odmítli vyjádřit.

Reportáž Radky Šťávové a Michala Šebely (zdroj: ČT24)