Slíbená deska obětem odsunu rozděluje Vyškov už deset let

Vyškov – Jižní Morava se stala místem jedné z nejkrvavějších epizod poválečného vysídlení Němců. Ve Vyškově je jejich vyhnání i dnes předmětem sporů. Současnému vedení města se totiž dostalo na stůl rozhodnutí, které učinili bývalí zastupitelé v roce 2001 – instalovat pamětní desku Němcům odsunutým po druhé světové válce. Deska však nikdy nevznikla. Nyní proto zastupitelé pamětní desku opět probírají.

Odsunuté Němce dnes na Vyškovsku připomíná jen malá expozice v Obecním domě v Rostěnicích. Kromě ní však měla na údajně klidné soužití Němců a Čechů před válkou upozorňovat pamětní deska, jejíž vznik schválili vyškovští zastupitelé v roce 2001. Památník ale dodnes nevznikl. Neví se, kde by měl být ani jak by měl vypadat. Jistý je jen text:

„Na památku dřívějších obyvatel obcí Kučerov, Lysovice, Zvonovice, Rostěnice, Hlubočany, Terešov, Komořany a Čechyně, kteří po staletí žili s českým obyvatelstvem v poklidném sousedství.“

Co s deskou? Lze ji instalovat, zrušit nebo nahradit

Vyškovští zastupitelé teď musí záměr svých předchůdců dotáhnout do konce nebo dávné rozhodnutí zrušit. Takřka každý zastupitel ale má na desku jiný názor. „Jsou určitá témata – a tohle je jedno z nich – za kterými by se měla udělat tlustá čára a neměli bychom se k nim vracet,“ uvedl starosta Vyškova Karel Goldemund (ČSSD). Jiní zastupitelé ale jeho názor nesdílí. „Náš zastupitelský klub se k tomu staví tak, že by chtěl desku zřídit,“ řekl vyškovský místostarosta Karel Jurka (ODS).

Část zastupitelů se pokusila spor vyřešit a přišla s alternativou k desce. „Vidím cestu v tom, že symbolický akt umístění desky nahradíme nějakým jiným aktem, který by také symbolizoval pokojné soužití dvou národností. Třeba výsadbou dvou stromů,“ upozornil druhý místostarosta Roman Celý (KDU-ČSL).

Reportáž Elišky Bučinové (zdroj: ČT24)

Bylo soužití dobré? Bojovníci za svobodu nesouhlasí

Vyškovsko bylo před válkou silně německou lokalitou. Německy hovořící rodiny, které v oblasti žily, odvozovaly svůj původ ke kolonizátorům ve 13. století. Po druhé světové válce byli všichni Němci z Vyškovska vyhnáni, obce pak vesměs osídlili Češi. Někteří z nich v německém prostředí žili už před válkou a na vzájemné vztahy si nemohli stěžovat. „Byli jsme moc smutní, když je odsunuli. Rodiče nás tehdy nechali spát, pak řekli, že už tady nejsou. Strašně jsme plakali, měli jsme je hrozně rádi,“ vzpomíná Bohumila Petlachová z Rostěnic, jejíž rodina žila před válkou s Němci v jednom domě.

Ne každý ale její idylické vzpomínky sdílí. Proti instalování pamětní desky se ostře postavil vyškovský svaz bojovníků za svobodu. Starosta proto nechal vytvořit komisi složenou mimo jiné z historiků. Ta by měla zastupitelům nestranně poradit, jak s citlivou otázkou naložit. Svolaná komise poprvé zasedala v pondělí večer, definitivní rozhodnutí by potom mělo padnout do konce dubna.

Pamětní desku připomínající živelný odsun má třeba Brno

Koncem války žilo v Brně téměř šedesát tisíc Němců, po osvobození jich v metropoli zůstalo jen 25 tisíc. Jejich dvacetitisícový průvod na konci května 1945 nedobrovolně vyrazil do Rakouska. Za doprovodu Národní stráže a dělníků ze Zbrojovky, kteří se v této otázce hodně angažovali, byli Němci vyvedeni z města. Cestou v průvodu propukla epidemie úplavice, na jejíž následky zemřely stovky lidí. Násilný poválečný odsun dětí, žen a starých lidí si vyžádal množství obětí – mluví se o dvou až pěti tisících. Těla obětí leží v hromadném hrobě v Pohořelicích, další masový hrob je v Rakousku.

Pamětní deska visí od roku 1992 v boční kapli kostela svatého Jakuba na Jakubském náměstí v Brně.