V zoologických zahradách je jaro v plném proudu

Praha –  V českých zoologických zahradách se množí nové přírůstky. V pražské zoo se narodila dvě selátka pekari páskovaných a hned osm mláďat paovcí hřivnatých, která přišla na svět přímo na plošinách sklaní stěny. V Ústí nad Labem se rozrostla rodina makaků kápových o dalšího samečka a v liberecké zoo se můžou pochlubit samičkou velblouda dvouhrbého.

V pátek 9. března přišla na svět v Zoo Praha dvě selátka pekari páskovaných. Jedná se o dva drobné samečky, kteří jsou až na zlatavou barvu věrnou kopií svých rodičů. Mají sice nápadně krátké čumáčky, ale nechybí jim světlý štětinatý límec.

V přírodním skalnatém výběhu v dolní části areálu zase mohou návštěvníci pozorovat dovádění mláďat paovcí hřivnatých. „Mláďata paovcí jsou velmi šikovná a od začátku jsou na skále jako doma. Jakmile oschnou po porodu, podobně jako u jiných kopytníků následují samici. Jen když matka vidí, že je mládě slabší, zůstane s ním nějaký den na místě,“ uvádí vrchní chovatelka Věra Makovská. „Nikdy se nestane, že by se zdravé mládě zranilo!“

Mláďata prasátek pekari i paovcí jsou atrakcí zvláště pro děti. Poté, co dospějí, putují z pražské zoo jak do zoologických zahrad po celé Evropě, tak k soukromým chovatelům.

Chov pekari páskovaných v Zoo Praha má sedmdesátiletou tradici. První sameček přišel již v květnu 1942 od soukromého chovatele. První mláďata se narodila v roce 1952 a dodnes jich je přesně 175. Pekari páskovaný (Pecari tajacu) vzhledem připomíná malé prase divoké, ovšem není řazen do stejné čeledi sudokopytníků, nýbrž stojí samostatně. Žije ve skupinách a pochutnává si na spadaných plodech, kořenech a travinách, nepohrdne malými živočichy, ptačími mláďaty či drobnými hlodavci. Miluje bahenní lázně. Pekari je velice rychlý a při ohrožení neváhá použít ostré zuby k obraně.

Paovce hřivnatá (Ammotragus lervia) je severoafrický druh kopytníka z příbuzenstva koz.  Samci mají obrovské rohy, které mohou být dlouhé až 85 cm. V Zoo Praha se každý rok narodí kolem 15 mláďat, nejčastěji na jaře. Výjimečná nejsou dokonce ani dvojčata.

Skupina makaků v Ústí se rozrostla o dalšího samečka

Rodiči malého makaka jsou šestiletá Lucka a téměř devítiletý Venca. Skupinu ústeckých makaků tvoří ještě samec Luky, který se narodil v Ústí před pěti lety, a další dvě dospělé samice včetně Filomeny. Většina z nich se narodila v březnu a začátkem dubna. „Samice se o mládě pečlivě stará, nosí je přitisknuté na břiše, jak je to obvyklé u všech starosvětských primátů, a ostatním členům skupiny ho zatím nepůjčuje. Ti nový přírůstek přijali příznivě, nevznikají žádné rozmíšky a celá skupina je klidná a vyrovnaná,“ uvedla Vrabcová. Už za několik týdnů se mládě začne pomalu pouštět matky a prozkoumávat okolní svět, dodala.

Makaky kápové chová ústecká zoo od roku 1983, kdy získala čtyřčlennou skupinu přímo z indické Bombaje. První z dlouhé řady pravidelných odchovů se v Ústí podařil v roce 1986. Makakové kápoví patří mezi ohrožené druhy primátů a ubývá jich. Tento druh opice patří společně s kočkodany a paviány do čeledi kočkodanovitých. Měří mezi 35 a 60 centimetry bez délky ocasu a váží od 3,5 do devíti kilogramů. Dožívají se i více než 30 let.

V liberecké zoo se narodila samička velblouda dvouhrbého

V úterý se v liberecké zoo narodila samička velblouda dvouhrbého. Dostala jméno Selenga a návštěvníci zahrady ji budou moci spatřit už v nejbližších dnech. Mládě velblouda se v Liberci podařilo úspěšně odchovat i loni. Rodiči nového přírůstku jsou samec Claudius a samice Shakira. V případě třiadvacetiletého Claudia, který je v liberecké zoo od roku 1992, jde už o třicátého potomka. Shakiře je devět let a v Liberci je od roku 2007. V současné době je v Liberci pět velbloudů - dvě dospělé samice a jednoho samce a loňské a letošní mládě.

Loni se samička velblouda v liberecké zoo narodila 5. března. Dostala jméno Tasey a byla pokřtěna začátkem dubna při zahájení sezony. Ona i její letošní sourozenec by ale měli libereckou zahradu v budoucnu opustit a zamířit jinam. Zoo v Liberci velbloudy chová od roku 1957. Prvním dovezeným jedincem byla tříletá samice Bezděchodka pocházející z tehdejšího Sovětského svazu.