Místek – Přesně třiasedmdesát let uběhlo od okupace Československa nacistickými vojsky. Jediné místo, kde vojáci kladli odpor navzdory rozkazu složit zbraně, byla Czajánkova kasárna ve slezském Místku. Bojovali tam ještě večer před vyhlášením protektorátu.
Přestřelku v Místku připomíná jen pomníček
O přestřelce v podvečer 14. března byla napsána divadelní hra i natočen film. Komunistická propaganda vyzdvihla odpor československé jednotky vůči invazi wehrmachtu vysoko. Miroslav Šolc byl u toho osobně. Půlhodinovou bitvu popisuje trochu jinak. Necelé tři stovky obránců čelily čtyřnásobné přesile wehrmachtu i jednotek SS. „Němci měli 6 až 12 padlých. My jsme měli jen jednoho lehce raněného,“ směje se dnes Jiří Šolc.
O půlhodině boje proti německé přesile v Místku vypovídá jen malý památník. Postavili ho v roce 1989. „Protože se řada vojáků zapojila do obrany národa, tak mnozí skončili špatně,“ říká historik Mečislav Borák. A mezi nimi byl i Miroslav Šolc - za účast v odboji skončil v Osvětimi. Domů se dostal až na Vánoce v roce 1945.
Po boji o Czajankova kasárna obsadila nacistická vojska zbytek okleštěného státu a den nato se území stalo protektorátem. „Nemůžeme vidět patnáctý březen jako tragické ponížení českého národa, už v tom je zároveň i díky těm vojákům z Místku zárodek odboje,“ myslí si Borák.
Do zahraničí odešly postupně tisíce Čechoslováků. A umírali na většině bojišť - nad Britskými ostrovy, v severní Africe, na východní frontě nebo na Blízkém východě.
Reportáž Ivy Kubankové (zdroj: ČT24)