České Budějovice – Povodí Vltavy loni utratilo za protipovodňovou ochranu jižních Čech 506 milionů korun. Letos bude pokračovat v ještě větším měřítku a za stavby, které pomohou k regulaci vodních toků a zabrání jejich rozlévání, vydá 1,2 miliardy korun. Nejvíce pozornosti věnuje letos Povodí Vltavy dosud z hlediska protipovodňových opatření upozaděné Lužnici, která přitom v posledních letech patřila k nejničivějším řekám.
Povodí Vltavy loni prostavělo půl miliardy, letos dá dvojnásobek
Lidé, kteří žijí u Lužnice – například v Soběslavi nebo Veselí nad Lužnicí – jsou na povodně zvyklí. Města byla takřka celá pod vodou v letech 2002 i 2006. „I v loňském roce hrozila voda,“ poukázal soběslavský starosta Jindřich Bláha. Přesto se dosud u vodních toků nic nedělo – dlouho trvalo plánování, ještě déle výkup pozemků. Letos se to má změnit, část z miliardového balíku má zamířit právě na Lužnici. „Bude se zvyšovat pravý břeh řeky Lužnice a oba břehy Černovického potoka,“ přiblížil soběslavský starosta.
Nejprve však chce Povodí Vltavy zahájit sedm dalších staveb, které mají pomoci chránit před velkou vodou například Blatnou a Dráchov. Pokračuje také osm staveb zahájených loni – například zvýšení retence vodní nádrže Lipno I, protipovodňová opatření ve Strakonicích či úprava jezu u Jelení lávky v Českém Krumlově. Do těchto patnácti projektů vloží Povodí Vltavy celkem 750 milionů korun.
Některé stavby jsou potom čerstvě dokončeny. „Bezpečněji se mohou cítit třeba obyvatelé v blízkosti vodního díla Římov a Novořeckých hrází a také v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích, kde byla dokončena protipovodňová opatření v korytě Vltavy,“ shrnul ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. „Tyto akce budou mít velmi výrazný podíl na tom, aby došlo ke snižování následků povodní,“ dodal.
Reportáž Veroniky Kabátové (zdroj: ČT24)
V budoucnosti se chce povodí více zaměřit také na stojaté vody. Loni nechal Jihočeský kraj zpracovat monitoring 24 kilometrů hrází rybníků v povodí Lužnice, Povodí Vltavy by chtělo navázat zvýšením retence rybníka Rožmberk. Hladina by se mohla zvýšit o dva metry a zadržet tak o 27 milionů metrů krychlových vody víc, uvedl ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek. Zda na to dojde, však závisí na penězích. Současné stavby platí podnik z programu Podpora prevence před podovněmi II. Práce u Rožmberku za necelých 200 milionů korun by však mohly začít teprve po schválení nové Podpory prevence před povodněmi III.