Irena Janů obchází své pacienty ve dne i v noci. Stará se o ty, kteří by kvůli svému zdravotnímu stavu museli ležet v nemocnici nebo do ní docházet. Jedna z jejích svěřenkyň, paní Tomanová, potřebuje asistenci sestry dvakrát denně. „Léčím se už 42 let, prodělala jsem několik operací střev,“ popisuje paní Tomanová. Ačkoli potřebuje dokonale sterilní prostředí, namísto nemocnice je ve vlastním obýváku. Žádní doktoři a spolupacienti. Jen rodina a pravidelně docházející zdravotní sestra.
Domácí péče má hned několik výhod. Nemocnice ušetří na jídle a za lůžko, které má navíc volné pro akutní případy. „Domácí prostředí pozitivně ovlivňuje psychický stav pacienta a urychluje uzdravování. A samozřejmě finanční náklady na péči jsou nižší,“ potvrzuje vedoucí sestra projektu Ivona Pikešová.
Reportáž Veroniky Kabátové
Paní Janů se stará denně o 13 lidí, celkem jich má na starosti šedesát. Domácí péči klasicky hradí pojišťovny. Sestry se pak díky zázemí nemocnice mohou doma starat o pacienty, kteří potřebují převazovat rány, dostávat injekce, ale třeba i filtrovat krev při poruše ledvin. Domácí péče je čtyřiadvacetihodinová. Sestry na Táborsku dojíždějí za pacienty až 30 kilometrů a postupně své služby rozšiřují.
