Krupka – Osobní lanovka s nejdelší šikmou trasou v Česku vede z Bohosudova na krušnohorskou Komáří vížku. V provozu je od 25. května 1952 a ke svým 60. narozeninám dostala zvláštní dárek – ke 2. září, kdy přestane jezdit lanovka z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu, bude také nejstarší lanovkou v Česku a také poslední dochovanou sedačkovou lanovkou typu VonRoll VR-101. Vznik lanovky na Komáří vížku byl zdlouhavý a problematický, výsledkem je však unikát, který má význam nejenom historický, ale i dopravní.
Nejdelší lanovka je v Krušných horách
Lanová dráha na Komáří vížku je dlouhá 2 348 metrů, patří tak k nejdelším jednoúsekovým lanovkám v celé Evropě. Především však patří mezi pamětníky. Z přelomového poválečného dvousedačkového typu VR-101 zůstala poslední a patří také mezi vůbec nejstarší sedačkové lanovky dosud provozované v původní podobě.
Nejdelší české a slovenské lanovky (úseky):
- Bohosudov – Komáří vížka (2 348 m)
- Janské Lázně – Černá hora (2 307 m)
- Rokytnice – Lysá hora (2 198 m) – pouze zimní provoz
- Štrbské Pleso – Solisko (2 031 m)
- Štart – Skalnaté pleso (2 002 m) – 2. úsek dvouúsekové lanovky
- Otupné – Brhliská (1 961 m) – pouze zimní provoz
- Starý Smokovec – Hrebienok (1 937 m)
- Kouty nad Desnou – Dlouhé stráně (1 933 m)
- Špindlerův Mlýn – Medvědín (1 912 m)
- Tatranská Lomnica – Štart, sedačková (1 889 m)
Myšlenka na stavbu lanové dráhy na hřeben Krušných hor je vlastně starší, než jsou sedačkové lanovky (první vznikla v roce 1940 v Beskydech). O dopravním spojení hor s podhůřím prostřednictvím lanovky snil již místní hrabě Westfalen v první polovině 19. století, první projekty vznikly o sto let později, plánované stavby pozemních lanovek ale postupně překazily dvě světové války. Přibližně pět let po skončení té druhé však už stavba skutečně začala. Na svahu se pracovalo do roku 1952, první cestující se lanovou drahou na Komáří vížku svezli 25. května. Generální opravou prošla lanovka v 80. letech, po zbytek její existence se měnil vlastně jenom majitel – od roku 1953 do roku 1996 ji vlastnily Československé státní dráhy (později České dráhy), potom byla stejně jako další české lanovky s výjimkou ještědské privatizována a získala ji firma Dragon Trade, které patří dodnes. Provozuje ji však firma Sport Krupka.
GALERIE
Lanovka Bohosudov–Komáří vížka autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24
Ročně lanovka sveze zhruba 100 tisíc cestujících, kteří po většinu cesty projíždějí lesem, před vrcholem se však ocitnou mezi domy Horní Krupky – v prostředí pro horskou lanovku značně neobvyklém. Technické parametry krušnohorského unikátu odpovídají dalším lanovkám typu VR-101. Je poháněn motorem o výkonu 55 kW, sedačky se pohybují rychlostí 2,5 m/s, ve stanicích se automaticky odepínají od lana a zastavují na zvláštní kolejnici, aby mohli cestující v klidu vystoupit nebo nastoupit.
Lanovka Bohosudov–Komáří vížka
Lanovka Komáří vížka
- jednoúseková visutá oběžná sedačková lanová dráha typu VR-101
- výrobce: Transporta Chrudim (licence VonRoll)
- zahájení provozu: 1952
- šikmá délka: 2 348 m
- převýšení: 482 m
- provozní rychlost: 2,5 m/s
- jízdní doba: 15,5 min
- přepravní kapacita: 226 os./h
- počet podpěr/sedaček: 29/60
V české části Československa byla lanovka na Komáří vížku nadlouho poslední dvousedačková lanovka. Krátce po jejím dokončení vypukl spor mezi chrudimskou Transportou a bernskou lanovkářskou firmou VonRoll, který skončil vypovězením licenční smlouvy na typ VR-101. Transporta potom vytvořila svůj vlastní typ SL-1, který byl oproti švýcarské lanovce v mnoha ohledech méně pokročilý, v Československu však nic jiného nevznikalo až do 80. let. Nejstarší dochovanou lanovkou tohoto typu je dnes dráha na Javorový vrch nad Třincem z roku 1959 (po uzavření lanovky na Růžovou horu to bude druhá nejstarší lanovka v zemi), nejnovější vede na šumavský Churáňov a je o rovných dvacet let mladší.
GALERIE
Dolní stanice autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24
Majitel lanovky na Komáří vížku letos oznámil, že připravuje rekonstrukci, při které zřejmě použije díly z demontované lanovky VR-101 na Sněžku. První kamion s náhradními díly přijel z Krkonoš do Krušných hor už ve čtvrtek. „Získali jsme za 850 tisíc korun veškeré použitelné náhradní díly, použité navíc za cenu šrotu,“ řekl náčelník lanovky na Komáří vížku Petr Stráda. Lze proto očekávat, že vzácnou krušnohorskou technickou památku v dohledné době nedostihne osud všech jejích kolegyň a bude nadále spolehlivě sloužit.
PRVNÍ ČESKÉ VISUTÉ LANOVKY
- 1928 kabinová Janské Lázně – Černá hora (dnes kabinková, poslední rekonstrukce 2008)
- 1933 kabinová Liberec – Ještěd (rekonstrukce 1975)
- 1940 sedačková Ráztoka – Pustevny (poslední rekonstrukce 1986)
- 1947 sedačková Špindlerův Mlýn – Pláň (poslední rekonstrukce 1992)
- 1949 sedačková Pec pod Sněžkou – Sněžka (rekonstrukce 2012)
- 1952 sedačková Bohosudov – Komáří vížka