Kvilda – Správa šumavského národního parku kácí suché stromy u Pramenů Vltavy. Od roku 2007 les v první i druhé zóně proschl a některé ze stromů byly pro turisty nebezpečné. Pro likvidaci souší zvolili po dohodě se zástupci ministerstva a inspekce životního prostředí speciální metodu. Stromy ve výšce přibližně tří metrů naříznou a pak lámou. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha aktivisté tento způsob kácení vítají, působí prý skutečně jako přirozený polom.
Suché stromy u Pramenů Vltavy se kácí speciální metodou
Správa parku chce v oblasti pokácet asi stovku souší. Kvůli pracím je prý provoz na stezce částečně omezený a lidé musí počítat s tím, že cesta k Pramenům Vltavy se asi o 20 minut prodlouží. „Na začátku a na konci rizikového území stojí pracovníci správy parku a s ohledem na bezpečí turistů řídí provoz na stezce,“ řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Dřevorubci porážejí stromy způsobem, který prý simuluje přirozený rozpad lesa. „Ve výšce zhruba tří až šesti metrů udělá dělník motorovou pilou na souši několik řezů. Potom strom pomocí směrové kladky a lana navijáku traktoru zlomí,“ vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Tomáš Fait. Tato metoda je ale pětkrát dražší a také mnohem pomalejší.
Podle ekologických aktivistů mohla správa parku pro kácení zvolit jinou roční dobu: „Jen si myslíme, že kácení mohlo počkat až do podzimu. V tu dobu už nebude k Pramenům Vltavy chodit tolik turistů a navíc už práce nebudou rušit ohrožené tetřevy,“ podotkl Jaromír Bláha.
Podle ředitele parku Jana Stráského jsou ale zásahy u cesty k Pramenům Vltavy nutné. Hrozí prý, že by suché stromy, které po orkánu Kyrill v roce 2007 napadl kůrovec, mohly na stezku spadnout. „Nebezpečí na životech turistů by bylo příliš vysoké a v žádném případě si ho nemůžeme dovolit,“ řekl Stráský. Podle něj bude šumavský park lokalitu i po ukončení kácení celé léto sledovat. V případě silného větru, který by mohl způsobit další polomy, prý stezku uzavře. O případném dalším kácení se bude jednat v září.
Podle náměstka ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka lesy trpí přemnožením podkorního hmyzu, převážně lýkožrouta smrkového. „Prakticky každoročně na Šumavě za poslední čtyři roky uhynulo 1 000 hektarů smrkových porostů,“ uvedl. Loni se na Šumavě kolem turistických cest pokácelo přes 4 tisíce stromů, letos by číslo mělo být podobné. Kácí se pouze hodně rizikové stromy, dodal Mánek.
GALERIE
videogallery_238518