Na Ještěd se vrací původní vybavení

Liberec – Hotel a vysílač na Ještědu se nad Libercem tyčí už desítky let. Část původního vybavení se zdála být nenávratně ztracená. Liberecké muzeum se ale rozhodlo některé ze zmizelých předmětů získat a obrátilo se na veřejnost. Výzva zabrala a lidé už přinesli desítky dobových exponátů.

Čtyřicet let od otevření mělo být připomenuto výstavou. Muzeum ale vlastní exponáty nemělo. Všeobecně se přitom ví, že třeba sklo a keramiku od výtvarníka Karla Wünsche má doma nejeden Liberečan. „Stává se, že se ve vestibulu muzea objeví anonymní krabice. A poté, co ji otevřeme, zjistíme, že to je třeba ta původní keramika,“ pobaveně uvedl ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek.

Není to ale pravidlo, přihlásila se i řada těch, kteří je získali poctivě. Lidé nosí suvenýry a fotografie ze stavby a přidala se i rodina architekta Karla Hubáčka. K vidění bude například jeho rýsovací souprava. Karel Hubáček obdržel za projekt horského hotelu vysílače prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Čtyřicáté výročí své stavby už ale neoslaví, zemřel loni v listopadu.

Reportáž Michala Jemelky (zdroj: ČT24)

České radiokomunikace, kterým vysílač patří, poskytly původní nábytek. A našla se i stará kabina lanovky, léta stála na jedné z libereckých zahrad. I na tu se lidé můžou těšit. „Uvidí dokonce i závěsník, který vyrobíme ze dřeva, už jenom jako kopii podle starých plánů,“ ujistil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Hubáčkův neobvyklý projekt se zdaleka nelíbil všem. Potvrzují to zápisy v nedávno objevené pamětní knize z výstavy návrhů. „Kdyby mohli lidé formou ankety rozhodnout, rozhodně by na Ještědu nestála stavba Karla Hubáčka,“ dodal Jiří Křížek. Českou stavbu století a národní kulturní památku chtěl získat kraj, jednání ale k ničemu nevedla. „Když chcete něco koupit, tak druhý musí prodat a Radiokomunikace momentálně nechtějí,“ potvrdila náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Lidie Vajnerová (SOS).

Budova každopádně potřebuje opravit. Za cenu v řádu stovek milionů.