„Docházíme k tomu, že tady fůra kácení byla zbytečná, protože to, co se kácelo loni, kůrovce nezastavilo. Dneska je ho tu vlastně nejvíc na celé Šumavě,“ řekl pro ČT Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy. Vědci ze společnosti hodlají kvůli postupu správy parku vypracovat zprávu pro Evropskou komisi, ta by měla v září zahájit vyšetřování přestupku unijních předpisů o ochraně přírody.
Správa šumavského parku se proti stanovisku ohradila. Díky šachovnicové metodě, což je právě částečné kácení a odkorňování stromů nastojato, se jí prý podařilo alespoň částečně kůrovcovou kalamitu zastavit. Podle místopředsedy rady NP Šumava Antonína Schuberta zásahy proti kůrovci chránily mnohem cennější ekosystémy.
Reportáž Zdeňka Mlnaříka
Vědecká společnost mimo jiné žádala o povolení vjezdu Na Ztracené vlastním vozem. To ale správa parku zamítla. „Vydat povolení ze dne na den není možné. O tomto povolení rozhoduje státní správa celé měsíce,“ odůvodnil postup mluvčí šumavské správy Pavel Pechoušek.
