K. Vary chtějí nový statut: Zlepší ochranu města

Praha - Zákaz výstavby výškových budov a hlučných průmyslových provozů obsahuje nový statut lázeňského místa Karlovy Vary, který dostane ve středu k projednání vláda. Nahradí statut z roku 1956, který už potřebám ochrany lázní nevyhovuje. Norma zakáže například také výstavbu garáží a dálnic na vnitřním území lázeňského místa, vjezd vozidel na kolonády a přilehlé veřejné prostory či blikající a zvukové reklamy a ohňostroje s výjimkou silvestrovských.

„Především se rozšiřují ochranná pásma léčebných zdrojů z hlediska činností, které se tam mohou dělat,“ vysvětlil legislativní náměstek Martin Plíšek. Na přípravě normy spolupracovaly město i Karlovarský kraj, navazuje na lázeňský zákon a vyjde formou nařízení vlády. Lázeňská tradice trvá v Karlových Varech již téměř 650 let.

Norma v přílohách přesněji vymezuje územní rámec, tedy vnitřní a vnější území lázeňského místa. Stanoví omezení související s jeho výstavbou a rozvojem a upravuje činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, a zařízení, která se v něm nesmějí zřizovat.

Statut stanoví mimo jiné omezení pro technologie překračující limity emisí znečišťujících a pachových látek či umísťování staveb a provozů, kterými by trvale klesla výměra parků a ploch vzrostlé zeleně. Podle lázeňského zákona může ministerstvo zdravotnictví uložit pokutu až pět milionů korun tomu, kdo vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě.

Ve vnitřním území lázeňského místa se údržba a čištění veřejných prostranství provádí bez použití látek škodlivých vodám. Zakázáno je krmit toulavá a volně žijící zvířata a chovat hospodářská zvířata.

Karlovy Vary leží na soutoku řek Teplá a Ohře na okraji chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v západních Čechách. Zpočátku se tam léčilo jen koupelemi v horké minerálce, od roku 1522 se využívají také pitné kúry. 

V současnosti má osvědčení jako přírodní léčivý zdroj 19 pramenů, na vnitřním území města je přes 80 výronů termální minerální vody a zřídelního plynu. Lázeňskou léčbu podstupují lidé s poruchami zažívacího traktu a látkové výměny, cukrovkou, dnou, nadváhou, chorobami pohybového ústrojí, nemocemi jater, žlučníku, žlučových cest, slinivky a pacienti po léčbě
rakoviny.