Zaječov - Už dvacet let se pravidelně setkávají příslušníci někdejších Pomocných technických praporů (PTP) v Zaječově na Berounsku. U pomníku, který připomíná místo tábora nucených prací, si asi stovka takzvaných pétépáků neboli černých baronů zavzpomínala na své zesnulé kolegy.
Bývalí černí baroni se sešli v Zaječově. Už po dvacáté
Čtyři roky náročné fyzické práce strávil v mládí u PTP Jiří Růžička za to, že byl v Sokole a jeho rodina vlastnila velké hospodářství. Začínal v Karvinských dolech, pak ho převeleli do Zaječova. Komunisté si tu udělali základnu Pomocných technických praporů v bývalém koncentračním táboře. „Na bránu z ostnatého drátu místo nápisu Arbeit macht frei dali ceduli Se Sovětským svazem na věčné časy,“ zavzpomínal po 62 letech pan Růžička.
Jan Decker se zase jako vysokoškolák v únoru 1948 zúčastnil protestního pochodu na Hrad. Za to pak pykal - nejdřív byl zatčen a pak nasazen na těžkou práci v lese. Ale jak sám říká, ta se dala snést, horší bylo neustálé ponižování. „Vyhrožovali nám, že se z těchto táborů nedostaneme a že s námi budou dláždit Václavské náměstí,“ říká Jan Decker.
Reportáž Lucie Rosí (zdroj: ČT24)
V Zaječově se bývalí pétépáci scházejí každý rok, letos už po dvacáté. Bohoslužbu pro ně odsloužil Dominik Duka. Lidé, kteří byli pro komunistický režim nepohodlní a bylo potřeba je převychovat, jsou jeho přátelé. „Nejsou to lidé, kteří by v sobě živili bolestínství nebo nenávist,“ podotkl Duka.
Řady bývalých členů PTP každým rokem řídnou, ještě před pěti lety jich bylo 10 tisíc, teď už svaz sdružuje jen asi 4 a půl tisíce pamětníků.