V Brně začala stavba vědeckého centra CEITEC

Brno – Zase o krok blíž má jihomoravská metropole ke špičkovému vědeckému centru CEITEC. Základní kámen Středoevropského technologického institutu dnes v Brně-Bohunicích slavnostně položili zástupci státu, kraje i rektoři brněnských univerzit. Centrum za pět miliard korun, financované z evropských peněz, má ambice stát se působištěm stovek domácích i zahraničních vědců. V moderním zázemí bude probíhat výzkum přírodních látek v medicíně, vývoj informačních a strojírenských technologií nebo studium závažných onemocnění.

Centrum mezinárodního vědeckého pracoviště vyroste v areálech dvou brněnských univerzit – v kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích a v areálu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem. První vědci pro CEITEC pracují už dnes, nové budovy s laboratořemi, jejichž základní kameny dnes byly slavnostně položeny, by měly vzniknout do roku 2013. Nové laboratoře budou vybaveny i nejmodernější technikou, často unikátní přístroje bude využívat na 600 vědců a téměř 1 200 studentů, ale také firmy z ČR i zahraničí. 

Co se bude v centru zkoumat?

Využití rostlinných systémů jako obnovitelných zdrojů materiálu a biologicky účinných látek

Objasnění mechanizmu vzniku a šíření závažných onemocnění, nalezení metod jejich prevence, včasné diagnostiky a terapie

Využití informačních a komunikačních technologií pro biomedicínu

Vývoj pokročilých materiálů a funkčních nanostruktur pro medicínu, energetiku a informační a komunikační technologie

CEITEC neboli Středoevropský technologický institut by měl do Brna přitáhnout přední evropské i světové vědce. Ke konkrétním výzkumným projektům patří například vývoj speciálních hydrogelů, které dokážou slepit naštípnuté kosti pomocí injekční stříkačky bez nutnosti operace. Vědci pracují také na vývoji podkožního čipu, který změří životní funkce pacienta a na dálku o nich informuje lékaře. Technická větev CEITEC bádá i nad „chytrými“ materiály pro letadla. Ty samy rozeznají a nahlásí svou poruchu. 

  • Část CEITECu vyroste u kampusu v Bohunicích zdroj: ČT Brno
  • Centrum za 5 miliard zaplatí evropské dotace zdroj: ČT Brno

Nejdražší součástí institutu bude unikátní spektrometr za 145 milionů korun. Umožní zkoumání trojrozměrné struktury atomů ve vysokém rozlišení. Takzvaných spektrometrů nukleární magnetické rezonance se srovnatelnými vlastnostmi je na světě jen pět, z toho pouze dva v Evropě. Celkem bude v CEITECu 671 přístrojů.

Podobných center špičkové vědy vyroste v České republice 6. Jejich provoz se zavázala platit vláda. CEITEC vznikl ze společného projektu 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, Mendelovy univerzity v Brně, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. 

Co už se povedlo?

I když CEITEC ještě fyzicky nevznikl, pro centrum už pracuje celá řada vědců. A přišli už s prvními úspěchy.

  • Vědci ze Středoevropského technologického institutu a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity jako jediní vědci na světě prokázali, že fenomén déjà vu u zdravých jedinců přímo ovlivňují konkrétní mozkové struktury. Zjistili přitom, že v mozku lidí, kteří déjà vu zažívají, jsou tyto struktury významně menší než u těch, kteří s tímto osobním prožitkem neměli nikdy zkušenost.
  • Brněnští vědci vyvíjí i převratný vynález, který by mohl znamenat revoluci v zubním lékařství. Ve spolupráci s laboratořemi VUT vytvořili unikátní lak se speciálními nanočásticemi, který dokáže nahradit přírodní zubní sklovinu. Lak ještě není patentován, proto vědci bližší podrobnosti tají.
  • Vědci získali unikátní tomograf, který odhalí praskliny v řádu mikrometrů. Drobné vady materiálu, které by mohly ohrozit například provoz dopravního letadla nebo způsobit nepřesnost usazení zubního implantátu v čelisti, odhalí přístroj s obrovskou přesností. Žádné jiné zařízení v České republice zatím není schopno změřit vzorky takové velikosti jako to v CEITECu. Přístroj umožňuje nahlížet do vnitřní struktury věcí, aniž by bylo nutné je rozřezat či porušit.