Kladruby nad Labem - Rozsáhlou obnovu zahajuje národní hřebčín v Kladrubech. Na opravy dostal 300 milionů korun z integrovaného operačního programu. Kvůli stavebním pracím musel dokonce o měsíc zkrátit obvyklou turistickou sezonu už na konec září.
Kladrubský hřebčín zahajuje největší rekonstrukci v novodobé historii
Areál v Kladrubech čeká druhá největší rekonstrukce v historii. Poprvé musel být kompletně obnoven v 18. století, kdy hřebčín vyhořel. Rekonstrukce se dotkne celého areálu, to jest 17 objektů a tří venkovních ploch. „V první fázi se bude opravovat zámek, kostel, hřbitovní kaple a porodna, ve druhé pak všechny stáje,“ popsala ředitelka hřebčína Simona Voňková. Vlastní fungování hřebčína nebude opravami příliš narušeno. Koně se v době oprav stájí přechodně přestěhují na jiné místo v areálu, v létě budou venku na pastvě.
Starokladrubští bělouši jsou nejstarší české plemeno. Výjimeční jsou podle ředitelky Voňkové vzhledem i charakterem. Dodnes se využívají především pro různé ceremoniály, a to až na královských dvorech v Dánsku či Švédsku. „Musíme se pochlubit, že zrovna dnes si dva starokladrubáky odvážejí na dánský královský dvůr,“ řekla Voňková.
Hřebčín v Kladrubech
Kladrubský hřebčín a jeho kmenové stádo běloušů byly v roce 2002 prohlášeny národní kulturní památkou, Česká republika usiluje i o to, aby byly zapsány na prestižní seznam UNESCO. Historie chovu koní se zde píše již více než 400 let, v roce 1579 ho císař Rudolf II. Habsburský povýšil na císařský. Ve své době to byl největší hřebčín na světě, dodnes patří mezi největší v Evropě, jak rozlohou, tak počtem koní. Těch v současnosti chová 557 kusů, z toho 252 běloušů se nachází přímo v areálu v Kladrubech. Kromě starokladrubských běloušů chová hřebčín i vraníky ve své „pobočce“ ve Slatiňanech.