Na Staroměstské náměstí by se mohl vrátit Mariánský sloup

Praha - Mariánský sloup na Staroměstském náměstí zatím nestojí, přesto opět budí vášně. Odpůrci sloup považují za symbol útlaku Čechů v rámci Habsburské monarchie, naopak sochař Petr Váňa jeho obnově zasvětil patnáct let života a neváhal obětovat ani rodinný majetek na to, aby získal peníze na cestu do Indie, kde objevil vzácný červený pískovec, který se nejvíce podobá původnímu kameni sochy.

Čtrnáct let to vypadalo, že sen Petra Váni a Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu je nesplnitelný a sloup na Staroměstském náměstí stát nebude. Váňa přitom své životní dílo vytváří už patnáct let úplně zdarma a navíc s nejistým výsledkem. V posledních měsících to ale pro příznivce sloupu vypadá o něco radostněji, v nejnovějším plánu revitalizace Staroměstského náměstí se totiž počítá s instalací kopie Mariánského sloupu, která dnes stojí na zahradě kláštera Milosrdných sester svatého Karla Boromejského pod Petřínem. Instalaci kopie Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí jsou nakloněni i primátor a rada hlavního města Prahy.

Akademický sochař Petr Váňa stovky hodin studoval zachráněné zbytky díla Jana Jiřího Bendla umístěné v Lapidáriu Národního muzea i dobovou sochařskou technologii, aby mohl vyrobit sochu, jejíž některé části chybí tak, aby na diváka působila stejně jako originál. Stavba, na kterou sochař získal 28 tun těžký blok vzácného červeného pískovce až v Indii, je dnes v podstatě hotová a na Staroměstském náměstí by mohla stát do dvou měsíců.

Možnost návratu sloupu na Staroměstské náměstí ale vyvolala bouřlivé diskuze, v nichž šlo spíše o náboženství a ideologii než o architektonické a urbanistické řešení. Odpůrci považují Mariánský sloup za oslavu pobělohorské doby a protireformace, někteří ho dokonce přirovnávají k soše Stalina na Letné. Primátor i rada hlavního města diskuzi o návratu sochy vítají, neměla by se ale týkat jen petic a extrémních názorů, město by uvítalo i vizualizaci sochy, která by umožnila všem Pražanům, aby se mohli vyjádřit k budoucí podobě náměstí jako celku, kde by vedle sebe v budoucnu mohl stát Hus jako představitel protestantismu na straně jedné a na druhé straně Mariánský sloup jako symbol katolické víry.

„Já si myslím, že i symbolicky to bude krásné, když tyto dvě možnosti přemýšlení o víře budou moct stát vedle sebe a nikdo je navzájem nebude kácet. Protože tak to v tom světě je, že tady žijeme vedle sebe a ty sochy, když budou moct žít vedle sebe, tak to bude naděje,“ řekl primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS).

Originální barokní socha Jana Jiřího Bendla stála na Staroměstském náměstí od roku 1650 a zbořena byla v prvních dnech Československé republiky radikálním davem, který měl památku za symbol habsburské monarchie. Skupina anarchistů pod vedením Franty Sauera sloup za pomoci žižkovských hasičů strhla. Sloup vznikl za přispění císaře Ferdinanda III. jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města pražského, nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy a pokusy o jeho odstranění se vyskytly už v 19. století.

Vydáno pod