Jaderné úložiště na Vysočině nechtějí

Vysočina – Na Vysočině sílí protesty kvůli jadernému úložišti, které má vzniknout v lokalitě Kraví hora, tedy na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Jenže starostové dotčených obcí už s ním počítali. Každý rok měli totiž jako kompenzaci dostat 9 milionů do rozpočtu. Teď se ovšem podepisuje petice a proti jsou i místní podnikatelé.

Pět obcí už geologický průzkum pro trvalé úložiště jaderného odpadu na Žďársku schválilo. Zbývající z celkových sedmi dotčených samospráv se ještě nerozhodly. Jejich zastupitelstva by o návrhu smlouvy se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) měla jednat v nejbližší době. Správa úložišť uvádí, že průzkum zahájí, jen když bude mít souhlas všech samospráv. Po dobu průzkumu jim dohromady nabízí kompenzaci 8,7 milionu korun ročně.

Lokalita Kraví hora leží na území obcí, v nichž žije zhruba 1 100 obyvatel. Jde o Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžnou a Sejřek na Žďársku a dvě obce na Tišnovsku - Drahonín a Olší. Jako první schválilo smlouvu se správou úložišť Olší, a to v polovině minulého týdne. O den později se pro průzkum vyslovila i Střítež. Minulou středu schválili smlouvu zastupitelé Věžné na Žďársku. „Bylo to osm ku jedné,“ uvedla starostka Jana Vrbková. Průzkumu nebude bránit ani Sejřek. „Jako zastupitelstvo jsme to schválili,“ přidal se místostarosta Jiří Švanda.

V úložišti se budou půl kilometru pod zemí skladovat tisíce tun vyhořelého paliva z atomových elektráren. SÚRAO má pro úložiště do konce roku 2018 vybrat v Česku dvě lokality, hlavní a záložní. Za vstřícný přístup k průzkumu začal stát loni obcím nabízet peníze jako kompenzaci. Jde o sedm lokalit v Česku. V lokalitě Kraví hora na Žďársku, která mezi ně byla přidána jako poslední, zatím vyjednávání pokročilo nejdál. Je to dáno i tím, že v tomto regionu jsou lidé zvyklí na těžbu uranu. Ani tam ale rozhodování není jednoduché, někde ještě starostové zjišťují většinový názor obyvatel anketami.

V jihomoravském Drahoníně byla anketa na počátku měsíce. Hlasování se zúčastnilo 96 voličů, tedy 100 procent. S průzkumem souhlasilo 55 občanů, proti bylo 41. Zastupitelé Drahonína budou o návrhu smlouvy se správou úložišť jednat v pátek. V Moraveckých Pavlovicích byla anketa v minulých dnech. Pro průzkum bylo odevzdáno 32 hlasů, pět proti. Zastupitelé této obce budou jednat v pondělí. V Bukově na středeční schůzi rozhodnutí odložili, zastupitelstvo se má znovu sejít v nejbližší době. „Máme požadavek na další právní rozbory,“ uvedl starosta Bukova Jiří Vrbka (nestr.). V obci se ještě uskuteční anketa, starosta se totiž rozhodl, že dá místním možnost se vyjádřit: „Rozhoduje zastupitelstvo. Přijde na to, zda se bude brát zřetel na to, co řeknou občané, nebo ne.“ Martin Schenk z Habří však namítá: „My víme a máme to fakticky dokázáno, že většina lidí je proti, aby se tady dělal průzkum.“

Na mitrovském statku investovali desítky milionů do ekofarmy. Odbyt na speciální plemeno krav našli v celé republice. Teď investice zastavili. „Tvrdit někomu, že nabízíme kvalitní maso ze zvířat, která se pasou kolem jaderného úložiště, je trošku nesmysl,“ prohlásil podnikatel v zemědělství Aleš Hatlák ze Statku Mitrov a investor v zemědělství Karel Kalný z Brna doplnil: „Bohužel to znamená, že někteří řemeslníci, a dokonce i někteří naši zaměstnanci přijdou letos v zimě o práci.“

Lidé už mají zkušenosti s dolováním uranu, stavět se tam má největší zásobník plynu pro střední Evropu, a teď se navíc mluví i o úložišti jaderného odpadu. Obyvatelé se bojí říct své názory nahlas. „Mám pro to osobní důvody,“ potvrdil Václav Kolář z Bukova.

V Česku je 8 vytipovaných lokalit. Správa úložišť potřebuje k zahájení průzkumu souhlas všech samospráv. Na Kraví hoře jde o 7 obcí a z toho 5 už řeklo ano. „Geologický průzkum začne až po tom, co nám lokalita, respektive obce dají souhlas,“ ujišťoval již v březnu ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Jan Prachař.

Jestli bude úložiště jaderného odpadu na Vysočině v lokalitě Kraví hora, nebo jinde v Česku, musí správa úložišť rozhodnout nejpozději do šesti let.