Mikulčice - Unikátní pozůstatky dřevěného mostu z období Velkomoravské říše odkryli archeologové na Valech v Mikulčicích na Hodonínsku. Takzvaný první most, který pochází zřejmě z 9. století, spojoval opevněné předhradí s osídleným podhradím přes jedno z dnes už zaniklých ramen řeky Moravy. Překvapivě se dochovaly dokonce části dřevěných kůlů, na nichž most stál – zakonzervovaly je totiž nánosy spodních vod.
Archeologové odkryli v Mikulčicích základy velkomoravského mostu
„Podle dendrochronologického datování byl most postaven zřejmě už před polovinou 9. století. Několikrát byl přestavován a opravován. Zanikl pravděpodobně společně s velkomoravským hradem na začátku 10. století,“ uvedl vedoucí archeologického výzkumu Lumír Poláček.
Hradiště Valy mělo v době existence Velkomoravské říše celkem tři mosty. Ten, jehož základy badatelé v předchozích dnech odkryli, byl pravděpodobně nejvýznamnější. Most byl dlouhý asi 40 metrů, na šířku měl čtyři až pět metrů a celý byl vybudován z dubového dřeva. „Byl konstruován podobně jako mosty Keltů a Římanů na řekách ve střední Evropě,“ doplnil Poláček.
Reportáž Barbory Lukšové (zdroj: ČT24)
Přírodní archiv vydal další tajemství
Dno koryta řeky v době vzniku mostu leželo asi tři metry pod úrovní současného povrchu. Do něj byl most upevněn pomocí silných dřevěných kůlů, jejichž pozůstatky si i dnes, po uplynutí tisíce let, mohli archeologové vlastníma rukama osahat. Podle vědců to souvisí s tamním přírodním prostředím. „Původní říční ramena Moravy byla zanesena mladšími sedimenty. Jakmile se zvedla hladina podzemních vod, nálezy v zemi dokonale zakonzervovala,“ vysvětlil Lumír Poláček. „Lze mluvit o unikátním přírodním archivu,“ dodal.
Archeologové pátrali po zbytcích dřevěného mostu už před 50 lety. Našli ale jen jeho část. Pod hladinou podzemní vody teď objevili jeho zbytek. Aby se k základům mostu dostali, museli nejprve spodní vodu odčerpat. Při výzkumu proto musí kůly pravidelně vlhčit, aby se dřevo nerozpadlo. Nejnovější nálezy pak opět skončí pod vodou. „Kůly budou vyzvednuty, budou z nich odebrány dendrochronologické vzorky a potom budou uloženy pod hladinu podzemní vody, kde by se dalo říci, že je dřevu nejlépe,“ uvedl Poláček. Další bádání v těchto místech bude pokračovat příští rok na jaře.
Slovanské hradiště v Mikulčicích
- Národní kulturní památka usilující o zápis do UNESCO je významným místem počátků české státnosti a působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina (Cyrila) a sv. Metoděje.
V 9. století se zde nacházel velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 hektarů. Archeologové na místě odkryli základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes dva a půl tisíce objevených hrobů a pozůstatky mohutného valu.- Místo je známé také pod názvem Morava (grad Morava) nebo jako starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi).
- Výzkum zde začal v 50. letech minulého století, vědecké centrum ale před pěti lety zničil požár. Archeologové teď proto pracují v náhradních prostorech a čekají na dostavbu nového moderního centra.
- Masarykovo muzeum provozuje v Hodoníně dvě stálé archeologické expozice. Ročně je navštíví kolem 20 tisíc lidí.
V minulosti se u mostu našly i sekery a zbraně, což svědčí o tom, že se na tomto místě sváděly i boje. V Mikulčicích bylo už dříve nalezeno i velké množství původního dřeva a dalších organických materiálů, které se podle Poláčka v našich podmínkách běžně nedochovávají.
GALERIE
Archeologický nález u Mikulčic