Brno - Majitelka „Haselmannova“ domu z dílny prvorepublikového architekta Jindřicha Kumpošta dostala od památkářů téměř 300tisícovou pokutu. Bez stavebního povolení a přes pozdější upozornění památkářů obložila dům zateplením a vyměnila původní okna za plastová. Znehodnotila tak průčelí památky, jehož historickou hodnotu chrání zákon.
Majitelka dostala za rekonstrukci „Haselmannova“ domu tučnou pokutu
Žena se ale proti rozhodnutí památkářů hodlá odvolat. „Cítí se být rozhodnutím poškozena,“ uvedl její advokát Václav Mimránek. Upozornil, že jeho klientka nemůže za to, že nevěděla o památkové ochraně domu: „Klientka je přesvědčena, že pochybení je na orgánech státní správy, které jí až do současné doby nikdy nevyrozuměly o tom, že dům (jeho průčelí) je chráněn jako kulturní památka. To připustil sám Odbor památkové péče Magistrátu města Brna, když konstatoval, že vyrozumění bylo v roce 1988 omylem zasláno jiné osobě.“ Podle advokáta dosud jeho klientku o zápisu domu do seznamu kulturních památek nikdo nevyrozuměl a okolnost není zapsaná ani v katastru nemovitostí.
Majitelce hrozila pokuta až dva miliony korun
Památkáři jsou ale striktní. „Přestoupila památkový zákon, za což jí byla pokuta vyměřena,“ uvedl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Brna Martin Zedníček. Na jedné straně jsme při jejím stanovení museli přihlížet k tomu, že je majitelka již v důchodu, na druhou stranu měla dostatek finančních prostředků, aby mohla dům zrekonstruovat." Žena se o památkové ochraně průčelí domu dozvěděla při kontrole úředníků a památkářů na stavbě. Podle jejich nařízení měla práce přerušit až do vyřešení problému. To ale neudělala a dál pokračovala v rekonstrukci.
Šéf památkové péče o pokutě majitelce "Haselmannova domu" (zdroj: ČT24)
Vilu opravoval příbuzný Jany Černé. Byl to přitom právě on, kdo vehementně opakoval, že žádné povolení nepotřebuje. Prohlašoval to i o místním šetření, které na místě rekonstrukce prováděli pracovníci památkové péče a zástupce Národního památkového ústavu. „Stále tvrdí, že nevěděli, že dům je památkově chráněn, a tudíž nebylo potřeba k provádění těchto prací žádných povolení,“ dodal Zedníček.
Památkáři mohou požadovat, aby byl dům uveden do původního stavu
Podle Zedníčka přitom nemusí postih zůstat jen u finanční pokuty. Památkáři mohou požadovat, aby byl dům v co největší míře uveden do stavu před rekonstrukcí. „Jakou formou, to nám musí říci pracovníci Národního památkového ústavu, které chceme o stanovisko požádat,“ dodal Zedníček.
Proč vše došlo až tak daleko, vysvětlují úředníci nedostatečnými zákony na ochranu památek. Nemohou totiž žádné devastaci zabránit fyzicky. „Stavbu se nepodařilo zastavit proto, že nemůžeme na místo vtrhnout a vyhnat dělníky ze staveniště. Takhle bohužel zákony nefungují,“ vysvětlil mluvčí radnice Brno-střed Roman Burián.
Haselmannova vila vznikla v roce 1926 podle návrhu Jindřicha Kumpošta. Architektonická památka v Barvičově ulici přežila druhou světovou válku i rekonstrukci v 70. letech. Tehdy k ní majitelé přistavěli verandu se vstupem. Nejdříve v ní bydlel účetní Františka Haselmanna, později průkopník brněnské kardiochirurgie Jan Navrátil. Jana Černá, nynější majitelka, zdědila dům právě po Navrátilovi, který byl jejím otcem.