Vysoké Mýto - Pardubicko je dalším z regionů, jehož města musí řešit nekontrolované skupování chátrajících domů, které v soukromých rukou slouží jak ubytovny pro sociálně slabé rodiny. Privátní firmy se tak lehce mohou obohacovat o státní prostředky, které v nájmu obratem putují ze sociálních dávek rodin. Mnoha starostům se rozšiřování ubytoven pro nepřizpůsobivé nelíbí. Nezbývá jim proto nic jiného než kupovat domy do vlastnictví města.
Staré domy jako ubytovny? Spekulanti trápí i Pardubicko
Přetváření starých domů v ubytovny se podle představitelů několika měst začíná vymykat kontrole. Vedle starostí spojených s nárůstem sociálně slabých rodin si totiž některé firmy z pronajímání bytů udělaly výnosný zisk. Přes rodiny, často závislé pouze na sociálních dávkách, totiž formou nájemného inkasují prostředky ze státní podpory.
Města na Pardubicku proto začínají plánům soukromníků předcházet. Starý panelový dům patřící Českým drahám se radnice České Třebové rozhodla koupit a nabídla 22 milionů korun. Utracených peněz by prý nelitovala. „Měli jsme obavy, že se někdo zbaví svých problémů a nastěhuje tyto lidi do našeho města,“ říká starosta města Jaroslav Zedník. Chátrající věžák chce Česká Třebová zrekonstruovat a jednotlivě prodat nájemníkům.
Některé obce ale bojují s přílivem problémových skupin marně. Ve Vysokém Mýtě vznikly ubytovny přímo na náměstí v blízkosti radnice. Vedení města se to nelíbí, ale přiznávají, že v současné chvíli už nic nezmohou. „Protože se jedná o soukromé majitele nebo firmy, tak do toho skutečně nemůžeme zasáhnout,“ dodává starosta Miloslav Souček.
Zasáhnout včas se před nedávnem naopak podařilo v Ústí nad Orlicí. Podle místních si budovu tamní zkrachovalé textilky chtěli zakoupit spekulanti. Město ale pravděpodobnému vzniku další ubytovny zamezilo a komplex odkoupilo dříve – díky dřívější dobré spolupráci s konkurzním správcem navíc velmi levně – za 25 tisíc korun. „Je to téměř neskutečná cena, protože ta administrativní budova je poměrně velká. Součástí toho je i bývalá jídelna, kuchyň nebo společenský sál,“ zmínil dříve šéf radnice Petr Hájek. Co se s budovou stane, zatím orlickoústecké vedení rozmýšlí.
Přednádraží – případ dovedený do krajností
V jakých nesnázích může podnikání s ubytovnami skončit, ilustruje mediálně známý případ v ostravské ulici Přednádraží. Stavební úřad zde několikrát vyzval majitele, aby domy v dezolátním stavu začal opravovat. Když neuspěl, nařídil obyvatelům přestěhování. Ti, kteří výzvu neuposlechli, posléze začali domy svépomocí opravovat před zimou. Majitel domů Oldřich Roztočil a městský obvod se mezitím dohadují, kdo za nastalou situaci může, a vzájemně se obviňují z nečinnosti. Na Roztočilovu stranu se postavil romský aktivista Kumar Vishwanathan, město kritizuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Úředníci to ale odmítají s tím, že nemohou investovat do oprav soukromého majetku.
Situace vygradovala na konci letošního července, kdy vodohospodáři kvůli dluhům odpojili Romům vodu. Roztočil se hájí tím, že neměl zaplatit z čeho, neboť jemu zas neplatí nájemníci. A pak přišla pro obyvatele ghetta další rána – stavební úřad rozhodl, že se obyvatelé Přednádraží – někteří zde žijí i desítky let – musí vystěhovat. Stav domů ohrožuje totiž životy lidí. Poškozeny jsou nosné konstrukce, komíny i střechy a bezpečná není ani elektřina. Podle obyvatel ghetta problémy se stavem domů začaly po povodních v roce 1997, kdy voda zaplavila sklepy. Tehdejší majitel se podle nich o domy nestaral. Romům se však do nabízené ubytovny nechce, podle nich je dražší a měli by tam také méně místa.
Reportáž Erika Knajfla (zdroj: ČT24)