Kyselka (Karlovarsko) – Pravnuk zakladatele lázní v Kyselce Rudolf Mattoni spojí síly se současnými vlastníky kdysi výstavných budov, ze kterých dnes nezřídka zbývají už jen ruiny. S firmami Karlovarské minerální vody (KMV) a RIS a také městem Karlovy Vary vytvoří obecně prospěšnou společnost, která bude stavby vlastnit a hledat jejich novou náplň.
Na záchranu Kyselky má dohlédnout nová společnost
Ostré spory, které se v posledních letech rozpoutaly kolem bývalých lázní v Kyselce, možná spějí k závěru, kterým bude záchrana chátrajících budov z 19. století. Nová obecně prospěšná společnost by měla lázně zachránit. „Hlavním a prvním úkolem společnosti bude hledat novou náplň objektů,“ uvedl Martin Hanzl z KMV. V čele nové společnosti stane majitel zámku v Chyši Vladimír Lažanský, který její vznik inicioval.
Karlovarské minerální vody do obecně prospěšné společnosti zatím vložily deset milionů korun. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku slibuje producent minerálek dalších deset milionů. Stejnou sumu navíc podle Hanzla letos KMV utratily za opravy a přípravy rekonstrukcí tří objektů, které jí v kyselském areálu patří.
S novým plánem na záchranu Kyselky je spokojena Asociace sdružení na ochranu a rozvoj kulturního dědictví, která v souvislosti s rozpadajícím se lázeňským areálem kritizovala KMV. Asociace se v minulosti pokoušela získat staré lázně do své správy, ale neuspěla.
Samotné KMV se letos pustily do oprav dvou ze sedmi budov, které jim v lázeňské zóně patří. Hotel Praha by měl být rekonstruován již příští rok, kdy začnou také práce na záchraně domu Stallburg, na které už vlastník vybral stavební firmu. Slíbená oprava Löschnerova pavilonu zatím nezačala, protože minerální vody nedostaly stavební povolení.
Lázně na břehu Ohře v Kyselce založil podnikatel Heinrich von Mattoni. „Dokázal vybudovat z nepatrných lázniček lázně, které se mohly svým věhlasem rovnat i Karlovým Varům,“ uvedl historik Stanislav Burachovič. Dominantním objektem areálu lázní je pavilon Ottova pramene, postavený podle projektu vídeňského architekta Karla Häybecka. Další cennou stavbou je Mattoniho vila, postavená v letech 1885 až 1886 na místě staršího panského sídla.
Jejich postupný úpadek začal po druhé světové válce. Z někdejších lázní se nejprve stala ubytovna pro uprchlíky z Řecka sužovaného občanskou válkou. Poté se budovy sice používaly k léčebným účelům, když sloužily jako dětská ozdravovna, ale údržba nebyla na vysoké úrovni. Definitivní tečku za slavnou minulostí udělala privatizace v 90. letech. Staré lázně několikrát měnily vlastníka a budovy nebyly udržovány.