Ústí nad Labem – Představitelé Ústeckého a Karlovarského kraje si nedovedou představit, že by zaplatili korekci 2,5 miliardy korun, kterou požaduje Evropská komise kvůli chybám při rozdělování evropských dotací z Regionálního operačního programu Severozápad. Kraje by podle hejtmanů přišly téměř na mizinu. Není tak vyloučeno, že nezaplatí, a tak program předčasně skončí. Na konci roku by ale mohly zaniknout i další ROP – místní politici z hnutí Starostové a nezávislí sepsali výzvu, která míří v prvé řadě na Integrovaný operační program, ale i na „ostatní operační programy“. Chtějí, aby se v dalším evropském rozpočtovém období rozdělovaly dotace více ve prospěch venkova.
Osud dotací na Severozápadě visí na vlásku. Přežijí vůbec ROP?
Když evropské dotace na regionální úrovni NUTS2 rozděloval stát prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj, přicházely z regionů stížnosti. V roce 2007 proto vznikly regionální operační programy řízené představiteli krajů, kteří měli mít do regionálních potřeb lepší vhled než ministerští úředníci. Nakonec jsou ale někteří místní politici nespokojeni i s tímto systémem, ve Druhé zlínské výzvě proto požádali vládu, aby systém rozdělování dotací znovu změnila.
Výzva míří na rozdělení peněz z Integrovaného operačního programu i z „ostatních operačních programů“. Její signatáři chtějí, aby dotace přednostně putovaly do menších obcí a znevýhodněných regionů. „Bohužel pomyslný vlak jednání je již rozjetý a míří velmi silně vstříc velkým hráčům – silným firmám, velkoměstům i ministerstvům. Venkov se zdá být odsunut na boční kolej nebo – s nadsázkou řečeno – na trasu lokálky, které navíc hrozí zrušení,“ tvrdí autoři Druhé zlínské výzvy.
Znění Druhé zlínské výzvy:
My, signatáři Druhé zlínské výzvy, vyzýváme předsedu vlády ČR Petra Nečase, aby při přípravě Dohody o partnerství s Evropskou komisí:
1. Respektoval potřeby regionů ČR a zaručil model nárokového čerpání minimálně 65 % prostředků alokovaných do Integrovaného operačního programu 2014–2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území.
2. Zaručil i v ostatních operačních programech a v Programu rozvoje venkova ČR 2014–2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských regionů ČR v duchu politiky soudržnosti.
3. Zajistil v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje – tedy místních akčních skupin ve všech relevantních operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území.
Výzva vznikla v prostředí hnutí Starostové a nezávislí, které spolupracuje s vládní stranou TOP 09, zatím se k ní připojilo přes 500 starostů, ale například i místních podnikatelů. Předsedkyní je bývalá senátorka Jana Juřenčáková. V minulosti hnutí sestavilo původní Zlínskou výzvu, kterou podpořilo na 1 500 starostů a nakonec prosadilo změnu rozpočtového určení daní.
Zanikne ROP Severozápad? Na korekci kraje nemají
Regionálními operačními programy otřásá nejenom nespokojenost některých starostů, ale také skandály s rozdělováním dotací. Nejhlouběji do problémů zabředl ROP Severozápad. Jeho regionální rada už od loňského června nemá ani korunu, kterou by mohla poslat na projekty, jimž slíbila dotace. Obnovení regionálního operačního programu teď podmínila Evropská komise zaplacením tzv. korekce 2,5 miliardy korun. Ačkoli by hejtmani chtěli, aby korekce platilo ministerstvo financí, hrozí Ústeckému a Karlovarskému kraji (které jsou sdruženy do regionu soudržnosti Severozápad), že budou muset dát celou sumu ze svého. Ministerstvo financí odmítá, že by mělo platit za instituci, kterou řídí krajští politici. Krajům pouze nabídlo splátkový kalendář. „Mluvit s nimi budeme o rozložení té korekce v čase,“ řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Reportáž Petry Tachecí (zdroj: ČT24)
Regionální rada se bude stěhovat
Regionálnímu operačnímu programu Severozápad hrozí předčasný zánik a někteří starostové by chtěli, aby se od příštího roku rozdělovaly evropské dotace zase jinak. Severozápadní regionální rada je ale přesvědčena, že nastal vhodný moment k přestěhování do jiného sídla. To stávající, které zažilo hned několik policejních prohlídek a odkud odcházeli v poutech ředitelé úřadu regionální rady, je podle předsedy rady Petra Navrátila příliš drahé. Úředníkům dotačního úřadu a výboru rady jsou vyhrazena dvě patra žlutého paláce, zhruba za 3 000 metrů čtverečních, o které se dělí 50 úředníků, platí rada ročně přes deset milionů korun.
Úřad Regionální rady Severozápad
Předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Petr Navrátil naznačil, že by si kraje mohly sankci rozdělit v takovém poměru, v jakém z operačního programu čerpaly peníze – Ústecký kraj dvě třetiny, Karlovarský kraj třetinu. Ústecký hejtman Oldřich Bubeníček však dříve stanovil maximální částku, kterou by kraj mohl zaplatit, na miliardu. Že by musel na korekci dát zhruba o polovinu více, si nedokáže představit. „Jak pro Ústecký, tak pro Karlovarský kraj je to naprosto nereálné,“ prohlásil hejtman Bubeníček.
Korekce ovšem neznamená, že by peníze z krajů zmizely v Bruselu. Zůstaly by v ROP Severozápad a regionální rada by je mohla ještě zkusit rozdělit. Pokud zůstane korekce neuhrazena, program předčasně zanikne. Kraje ušetří, ale z evropských dotací už na severozápadě Čech nikdo nic neuvidí. Ostrouhají i ti, kterým regionální rada peníze přislíbila ještě před pozastavením programu. Většina těchto projektů už je postavena, ale jejich tvůrci je bez dotací nemají čím zaplatit.
Jak fungují ROP
Od roku 2007 mají klíčovou roli v rozdělování dotací špičky krajské politiky. Regionální operační programy pokrývají zpravidla dva nebo tři kraje (tzv. regiony soudržnosti), jejich zástupci zasedají ve výborech regionálních rad, které dotace přidělují. Výbor zpravidla tvoří koaliční zastupitelé nebo i radní, předsedou výboru (resp. celé regionální rady) je obvykle vrcholný představitel jednoho z krajů – například Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad dříve předsedal někdejší hejtman a pozdější radní Ústeckého kraje Jiří Šulc, dnes tak činí náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil. Na činnost výboru dohlíží monitorovací výbor, jeho členy jsou například vybraní starostové, úředníci, zástupci neziskových organizací, podnikatelských komor nebo zástupci státu. Starostové malých obcí se do něj ale většinou nedostanou, v monitorovacím výboru Regionální rady ROP Severozápad zasedá starostka Horního Slavkova, místostarosta okresního Sokolova a primátor jednoho z největších měst v regionu Chomutova. Například na činnost Regionální rady ROP Moravskoslezsko zase donedávna dohlíželi bývalý novojičínský starosta a někdejší opavský primátor.
Loni prohlásil opoziční severočeský politik Leo Steiner, který krátce působil jako ředitel odboru Úřadu Regionální rady Severozápad, že je celý systém ROP špatný. Poukázal, že hlavní zodpovědnost při kontrolách jejich činnosti je na krajích, jejichž představitelé ale současně rady řídí.
Regionální operační programy:
- Jihovýchod (Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina)
- Jihozápad (Jihočeský, Plzeňský kraj)
- Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)
- Severovýchod (Královéhradecký, Liberecký, Pardubický kraj)
- Severozápad (Karlovarský, Ústecký kraj)
- Střední Čechy (Středočeský kraj)
- Střední Morava (Olomoucký, Zlínský kraj)