Ústí nad Labem – Až 660 milionů korun by mělo podle okresního soudu zaplatit město Ústí nad Labem společnosti Hutní montáže za stavbu Mariánského mostu. Stavební firma chtěla, aby jí město zaplatilo 184 milionů za vícepráce, s úroky z prodlení téměř za patnáct let od otevření mostu jsou několikanásobné. Verdikt ale není pravomocný, město chystá odvolání – přinejmenším se chce zbavit úroků. Firma však poukazuje, že město doplatilo i na to, že s ní odmítalo jednat.
Mariánský most se může Ústí ještě prodražit – až o 660 milionů
Mluvčí ústeckého okresního soudu Jan Tichý oznámil, že částečný rozsudek uložil městu povinnost zaplatit Hutním montážím 183 938 711 korun a navíc úroky z prodlení, které činí 18,25 procenta ročně od 4. prosince 1998 do zaplacení. Podle mluvčí Hutních montáží Evy Kijonkové by tak město mělo zaplatit zhruba 660 milionů korun.
Na ústeckém magistrátu zavládlo zděšení. Podle radního Pavla Dlouhého by nutnost zaplatit 660 milionů byla pro město zničující – jedná se zhruba o polovinu rozpočtu. V příjmové části toho letošního město počítá s 1,33 miliardy korun. Radní zdůraznil, že se město odvolá. „My bychom určitě zvažovali i kroky, které by nás minimálně zbavily povinnosti platit ty úroky, protože délka řízení je nepřiměřená,“ dodal.
Eva Kijonková ovšem poukázala, že se město do takové situace dostalo i proto, že s firmou odmítalo jednat. Hutní montáže se o to podle ní pokoušely deset let. „V loňském roce jsme navrhovali dohodu o narovnání,“ uvedla mluvčí.
Mariánský most vznikal v letech 1993 až 1998, za jeho stavbu město zaplatilo přes 750 milionů korun – téměř dvakrát více, než činil původní rozpočet. Most se tak stal nejdražší dopravní stavbou, kterou od roku 1948 v republice financovalo některé město. V současnosti se Ústí nad Labem pokouší mostu zbavit – o koupi za 95 milionů korun uvažuje státní Ředitelství silnic a dálnic. Smlouva však zatím není podepsaná, most je tak stále v majetku města.
Most ovšem nedělá městu pouze starosti. V roce 1999 se dostal na seznam deseti nejkrásnějších železobetonových staveb světové architektury 90. let. Zařadil se tak po bok Guggenheimova muzea v Bilbau či londýnského Dómu tisíciletí.
Reportáž Jana Stuchlíka (zdroj: ČT24)