Blansko – Až do vězení může dovést objev pokladu amatérského archeologa z Blanenska. V roce 2010 nalezl hliněnou nádobu plnou stříbrných mincí, které potom prodal soukromému sběrateli. Policie teď chce oba potrestat – nálezce totiž měl objev ohlásit, což neučinil. Nešlo ovšem o žádnou výjimku, archeologická naleziště po celé České republice jsou terčem nájezdů amatérských hledačů pokladů s detektory kovu, ale jen část z nich vede na naleziště touha po zdokumentování naší historie.
O pokladu se nedozvěděly úřady, jen sběratel. Nálezce stíhá policie
Devětatřicetiletému amatérskému archeologovi se v roce 2010 podařil zřejmě životní nález. V lese na vrchu Zlatník u Boskovic našel pomocí detektoru kovů hliněný hrnec s tisícovkami stříbrných mincí z 2. poloviny 15. až 1. poloviny 17. století. Byly mezi nimi tolary, krejcary, pražské groše, uherské denáry, polské mince či několik malých penízků z období vlády Vladislava Jagellonského. Nález je v Česku unikátní. „Za posledních několik desítek let neznáme poklad takového množství mincí,“ upozornila numismatička Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannová.
Nálezce ovšem dobře věděl, že to, co nalezl, není bezcenné. Část mincí včetně hliněného džbánu proto prodal sběrateli z Brněnska za 850 tisíc korun, zbytek rozprodal dalším zájemcům. Přišli na to ale policisté, oběma mužům teď hrozí až pět let vězení.
GALERIE
Hliněný džbán, ve kterém byly mince zakopány
Mince pravděpodobně někdo zakopal v době třicetileté války ve strachu z drancování, kterého se armády běžně dopouštěly. Ve džbánu bylo původně zhruba šest kilogramů stříbrných mincí. Nyní policie vypátrala zhruba čtvrtinu z nich – přes dva tisíce mincí. Zbytek zřejmě zmizel na černém trhu. Celkovou cenu pokladu odhadli archeologové na 1,1 milionu korun.
Hledači trápí archeology, represivní zákon ale nechtějí
Na amatérské hledače pokladů si stále hlasitěji stěžují jejich profesionální protějšky. Archeologové poukazují, že hledači napáchají na kulturním dědictví naší země každoročně nevyčíslitelné škody. Nacházejí poklady, z nichž velká část končí v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. „Ve Vídni a v Mnichově se na aukcích a na burzách objevují věci z České republiky, z moravských lokalit. Ztrácíme tím archeologické kulturní dědictví, které je nejen statkem celého národa, ale v podstatě se týká celé Evropy,“ uvedl Pavel Kouřil z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Odborníci z Akademie věd České republiky se dlouhodobě snaží na neutěšený stav upozorňovat. „Mikulovsko je vytěženo z takových osmdesáti, devadesáti procent,“ zdůraznil Pavel Kouřil. Dříve se snažili protlačit zákaz amatérského hledání pokladů do legislativy, jaký platí na Slovensku. Tam hrozí amatérským hledačům pokladů až deset let vězení. Ukázalo se však, že lze nelegální jednání jen málokdy prokázat. Čeští archeologové proto už podobný zákon nechtějí a naopak se pokoušejí s hledači navázat kontakt. „Na Slovensku platí zákon už zhruba rok, ale výsledky nejsou příliš příznivé. Proto si myslím, že bychom se měli klonit spíše ke spolupráci. Něco podobného funguje v Dánsku, Švédsku nebo Belgii. Spolupráce profesionálů a detektorářů je tu na dobré úrovni,“ dal Kouřil za příklad další země.
GALERIE
videogallery_319640
Spolupracovat s amatérskými hledači pokladů se pokoušejí například archeologové z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Pravidelně pořádají záchranné průzkumy, kde učí laické hledače kovů, jak správně vykopávky vyzvednout a zdokumentovat. I v Ostrožské Lhotě se místní archeologové z řad amatérů snaží jít svým nepoctivým kolegům příkladem. Otevřeli muzeum, jehož depozitář tvoří exponáty, které jim darovali nadšení detektoráři a obyvatelé z okolí.
Zatajování nálezů má většinou finanční podtext. Zatímco historické mince mohou mít pro sběratele obrovskou hodnotu, stát případné poctivé nálezce odmění jen nálezným v desetinové hodnotě kovu, ze kterého jsou mince vyraženy. Archeologové by proto uvítali i zvýšení odměn.