Kde je v Olomouci nejtepleji? V Krakovské ulici

Olomouc – Mezi jednotlivými částmi města může být teplotní rozdíl až sedm stupňů Celsia. To zjistili vědci z Univerzity Palackého, kteří čtyři roky zkoumali olomoucké podnebí. Díky nim má dnes Olomouc jeho podrobný popis.

Město Olomouc se nachází v rovinaté krajině. Má zhruba sto tisíc obyvatel, nejvzdálenější místa od sebe leží 16 kilometrů. Teplotní mapa ukazuje, že i na tak malém prostoru se nachází ostrůvky tepla nebo naopak zimy. „Výsledky tak trochu předčily naše očekávání. To znamená, že během jedné hodiny, když budete projíždět Olomoucí, tak se teploty liší až o sedm stupňů,“ říká ředitel výzkumného projektu Miroslav Vysoudil.

Může za to několik faktorů. Teplo je většinou tam, kde je hustá zástavba nebo průmyslová zóna. Zima zase tam, kde teče řeka Morava a kde začínají lužní lesy. Ale ne pokaždé je to pravidlem. „I v samotném centru města jsou chladná místa, a to všude tam, kde jsou staré vysoké budovy, historické uličky,“ vysvětluje Vysoudil. Slunce tam totiž pořádně nedosvítí.

Vůbec nejvyšší teploty ale naměřila meteorologická stanice v ulici Krakovská, asi kilometr od centra Olomouce. Výrazně tepleji než všude jinde je třeba i na Svatém Kopečku. „V oblasti Svatého Kopečku vzniká místní radiační inverze, proto se chová tepleji než město,“ dodává spoluautor studie Jan Geletič. Nejchladnější místo najdete o několik kilometrů dál a asi o 150 metrů níž – ve Chválkovicích. Zasahují tam totiž chladné lužní lesy Litovelského Pomoraví.

Kde se dobře bydlí?

Olomouc je plná míst s takzvanými teplotními inverzemi. Dole se drží chladnější vzduch, vznikají mlhy a zhoršuje se ovzduší. „Nepříliš vhodné lokality jsou částečně Holice a potom Nové Sady. Pokud bych si měl vybrat, tak bych si vybral Svatý Kopeček nebo Tabulový vrch. Postavit si domek v Křelově by byla taky dobrá volba,“ radí Miroslav Vysoudil.

Teplo a zima v Olomouci (zdroj: ČT24)

Déšť si zase často vybírá sever nebo severozápad města, do centra už tolik srážek nedorazí. Čistý vzduch bývá také v Neředíně. Nad spoustou výsledků si ale vědci pořád lámou hlavu a důvody, proč je někde úplně jinak než jinde, budou hledat ještě několik let.