Praha – První letošní plavba z Prahy pod Slapskou přehradu připomene jubileum nejstarší a jedné z největších lodí, které se plaví po Vltavě – parníku Vyšehrad. Na Slapy vyplouvá společně se svým mladším příbuzným, parníkem Vltava. Lodě pod přehradu poplují i každou další sobotu, do konce června ale parníky vystřídají menší motorové lodě. O prázdninách ale plánuje Pražská paroplavební společnost na Slapy opět posílat parník Vyšehrad – a to pravidelně.
Jubilant Vyšehrad zahajuje sezonu paroplavby na Slapy
Při jubilejní cestě bude sice možné pozorovat pětasedmdesátiletý Vyšehrad z břehu i z druhého parníku, nikoli se však porozhlédnout po okolí přímo z jeho paluby – určena bude pouze pro zvané, ostatní se budou muset spokojit právě s mladší a menší Vltavou. Malá parní flotila, která vypluje na první letošní plavbu pod Slapskou přehradu, se bude řídit bězným plavebním řádem, od Rašínova nábřeží odrazí v 8:30 a po zastávkách ve Zbraslavi, Davli a Štěchovicích dospěje do Třebenic pod přehradu, odkud se ve 14:30 vydá na zpáteční cestu. Jízdenky jsou v prodeji v pokladně Pražské paroplavební společnosti, jíž parníky patří, která je u přístaviště na Rašínově nábřeží v Praze.
Plavby ke Slapské přehradě se nyní budou opakovat každou sobotu až do konce září. V květnu a červnu je obstarají drobnější motorové lodě, od začátku července se ale bude po Vltavě opět pravidelně plavit parník Vyšehrad.
Kromě pravidelných plaveb na Slapy vyplouvají také dvě pražské lodní linky z centra města do Tróje k zoologické zahradě. Je možné vydat se třikrát denně (v 9, 12 a 15:30 hodin) z Rašínova nábřeží na 75minutovou plavbu nebo na 55minutovou cestu od Františku (v 9, 10 a 17 hodin). Od června bude i tato linka jezdit denně. Poslední linka PPS, která vede z Prahy do Mělníka, bude letos v provozu pouze dva dny v roce – 28. července a 25. srpna.
Vyšehrady se na Vltavě plavily už čtyři
Parník, který dnes nese jméno Vyšehrad, byl spuštěn v roce 1938 společně s další sesterskou lodí – sám dostal jméno Antonín Švehla, druhý parník byl zprvu znám jako Dr. Edvard Beneš. Jména obou lodí vyrobených Ústeckou loděnicí se ale záhy začala měnit – podle toho, kam vály politické větry. Původní Anotnín Švehla se již po čtyřech letech přejmenoval na Karlstein, po válce dostal jméno T. G. Masaryk, již v roce 1952 mu ale připadlo jméno Děvín. S ním se potom plavil po Vltavě čtyři desetiletí.
Příčinou poslední změny bylo především vyřazení sesterského parníku. Ten se za války jmenoval zprvu Labe, potom Wischehrad – a to mu (ovšem v české verzi) už zůstalo. Kvůli nedokončené rekonstrukci však zůstal Vyšehrad nepoužitelný – a tak nakonec dostala tradiční jméno jeho sesterská loď, jejíž rekonstrukce byla úspěšnější. Jméno Vyšehrad totiž k pražské paroplavbě tradičně patří již od roku 1866, vystřídalo se již na čtyřech plavidlech. Mimochodem, torzo bývalého Vyšehradu (pův. Dr. Edvarda Beneše) nedávno bylo k vidění u Rašínova nábřeží jako plovoucí galerie.